Ukrajina může brzy úplně přerušit vztahy s Ruskem
Rusko bude Ukrajinou oficiálně označeno za „agresora“. To zřejmě povede k úplnému přerušení diplomatických vztahů s Moskvou. KYJEV Už příští týden může ukrajinský parlament hlasovat o přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Podle ruského listu Kommersant, který mezi ukrajinskými poslanci udělal svůj průzkum, je pravděpodobné, že by tento nejtvrdší diplomatický krok Nejvyšší radou prošel. Má se tak stát v souvislosti s definitivní ratifikací zákona o autonomním statusu Donbasu, v němž je Rusko označeno za „zemi agresora“.
Vládní poslanec Ivan Vynnyk, který měl zákonodárci široce podporovaný dodatek k zákonu původně přednést, nicméně včera prohlásil, že to nemá v úmyslu. „Šlo mi o to, že pokud vláda uvede označení Ruska za agresora novým zákonem do praxe, bude z toho muset vyvodit důsledky. Včetně přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Proto je třeba projednat, která třetí země by Ukrajinu v Rusku měla zastupovat,“ vysvětlil pak Vynnyk pro server Korrespondent. V této otázce má ale podle informací médií už Kyjev jasno – hovoří se o Bělorusku, nebo Švýcarsku.
Proti úplnému přerušení diplomatických vztahů s Ruskem je zatím prezident Petro Porošenko, ale je pod velkým tlakem. A ten vzhledem k tomu, že se v Donbase nedaří udržet ani klid zbraní, stále narůstá.
Rusko vzalo zprávy o přerušení vztahů velice vážně a Ukrajinu už varovalo. „Když přistoupí Kyjev na podobný krok, utrpí tím zájmy Ukrajinců a Rusů,“uvedl mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Rusko-ukrajinské diplomatické vztahy jsou však už mnoho měsíců na velmi omezené úrovni. Ani Kyjev v Moskvě, ani Moskva v Kyjevě nemají velvyslance. Na druhé straně omezuje Ukrajina vztahy s Ruskem, které bylo až do okupace Krymu a války na východě Ukrajiny pro Kyjev hlavním obchodním partnerem, jen velmi pozvolně.
V Rusku pracovalo (a dodnes pracuje) několik milionů Ukrajinců, kteří domů posílají v přepočtu miliardy dolarů, tedy desítky miliard korun. Přestože milion Ukrajinců dnes pracuje i v Polsku a další statisíce v dalších zemích EU, včetně Česka, zájem o práci v Rusku mezi Ukrajinci nemizí. Nejde ale jen o „gastarbeitery“. Dva miliony Ukrajinců, kteří mají ruské občanství, jsou navíc po Rusech a Tatarech třetí nejpočetnější národností v Rusku a ukrajinský původ má sedm až deset milionů občanů Ruské federace. To je asi tolik, kolik žilo před válkou o Donbas a ruskou okupací Krymu na Ukrajině etnických Rusů.
I když se díky asociační dohodě s EU daří navyšovat ukrajinský vývoz na Západ, pro mnohé ukrajinské podniky je stále ruský trh důležitý. Nedávno tak byl obnoven i export ukrajinských kosmických raket do Ruska. I dohoda o spolupráci při výrobě a vývoji zbraní byla ukrajinskou vládou definitivně zrušena teprve nedávno.
„Ukrajina vypovídá Ruské federaci jednu smlouvu za druhou, ne však bezhlavě, ale vždy se tak děje v čase, kdy si to může dovolit, kdy to má jak kompenzovat,“vysvětluje česká ukrajinistka Lenka Víchová. „S diplomatickými vztahy, o jejichž přerušení se mluví už od počátku války, to bude podobně,“předpovídá Lenka Víchová.
Druhou variantou vývoje je uklidnění konfliktu v Donbasu, plnění minských dohod a hledání kompromisu mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně budoucnosti Krymu. O tom však vývoj posledních měsíců nesvědčí.