Potoky zbavené betonu zlepšují městské klima
Zanedbané a zchátralé koryto Kunratického potoka získá po letech zpět svůj přírodní vzhled. Proměnou procházejí i další vodní toky v metropoli. PRAHA Zelené plíce metropole, Kunratický les, náleží k nejvíce využívaným rekreačním komplexům hlavního města. Osou, která jej protíná, je Kunratický potok. Ten ale místo toho, aby byl ozdobou, hyzdí les poničeným korytem, rozvalenými opěrnými zídkami či zchátralými mostky. Aby tomu tak nebylo, projde trasa potoka v délce takřka dvou kilometrů zásadní obnovou. Stane se tak ještě do konce roku.
V posledních letech se posunulo koryto, kudy říčka protéká. Kusy betonových konstrukcí se proto ocitly v místech, kde nemají žádné logické opodstatnění a pouze kazí vzhled krajiny. „Z toho důvodu poškozené zídky na mnoha místech nahradíme těžkou kamennou rovnaninou, která zpevní okraje koryta a zachovává přitom jeho přirozený vzhled,“uvedla za společnost Pražské lesy, která pečuje i o vodní plochy v hlavním městě, Petra Fišerová.
Na akci do Kunratického lesa nasadily firmy těžkou techniku, která umisťuje a rovná kameny a zpevňuje břehy. Opevnění koryta dělníci provádějí pouze ze zmíněné těžké kamenné rovnaniny (neopracovaného lomového kamene), kterou kombinují s příčnými prahy ze stejného materiálu. „Na třinácti úsecích dále pečlivě sanujeme a v případě potřeby pískováním čistíme kamenné mostky a v neposlední řadě odstraňujeme nefunkční betonové konstrukce,“uvádí investor. Cena revitalizace se pohybuje v řádu desítek tisíc korun.
Upravují se i vodní toky na opačném konci Prahy, do finále v listopadu míří například revitalizační práce na Nebušickém potoku v šestém obvodě. Potok procházel v Řeporyjích v sevření více než sto let starých nábřežních stěn, které jsou dnes v havarijním stavu. „Zbytky zdí odstraníme a nahradí je opevnění z těžké balvanité rovnaniny. V Dalejské ulici budou původní zdi nahrazeny novou železobetonovou konstrukcí s kamenným obkladem,“uvedl specialista na vodní toky Jiří Karnecki.
Starosti Pražským lesům dělají i další rysy Nebušického potoka. Ten je podle expertů typický svým kolísavým průtokem. Velké změny v množství vody proudící výrazně se svažujícím korytem Nebušického potoka na několika místech vyvolaly stržovou erozi. Břehy proto odborníci zesílí kameny a dno zpevní jílovým těsněním, aby se z něj neztrácela voda. Součástí zásahů je také uklízení černých skládek podél toku anebo vyplňování a zarovnávání rýh vytvořených erozí.
Letos odborníci dotáhli do konce také některé další renovační zásahy na ostatních pražských vodních tocích, například Botiči. Náplavy bahna a dalších nečistot omezovaly průtok vody na záběhlickém jezu, jen pár metrů od vzdutí Hamerského rybníka. Ze dna technika odstranila 750 kubíků sedimentu. Zmizely Souvislosti Potoky v Praze 100 potoků
142 kilometrů délky.
odsud i další nežádoucí předměty, například poházené pneumatiky a další odpad. Nepříliš vábný kout se díky tomu stal oblíbeným dostaveníčkem rybářů.
Pracovat se začalo také na návratu potoka Brusnice do přirozeného koryta. Tok byl totiž mezi rybníky Velká Markéta a Kajetánka spoután v podzemním potrubí. Nyní bude pod zem sveden jen v těch místech, kde se kříží s pozemními komunikacemi a kudy tudíž povrchové koryto není možné vést. Novému korytu ustoupilo 18 starých stromů. Podoba Brusnice by se tak částečně mohla vrátit proti proudu času do doby, kdy její povodí historicky patřilo k důležitým zdrojům vody pro Pražský hrad a Malou Stranu.
Novinky se plánují i na dalších místech. Na Libušském potoku v Modřanské rokli plánuje Praha nový rybník. „Máme vydané územní rozhodnutí a nyní se projednává stavební povolení,“popsal stav prací Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.
Revitalizace a stavba nových vodních ploch má ve městě řadu pozitivních dopadů. V létě jejich hladina ochlazuje a zlepšuje klima ve velkoměstě. Důležitou roli hrají při prevenci povodní a minimalizaci škod při velké vodě. Mají přínos i ekologický, mimo jiné zadržují vodu v krajině, podílí se na rozvoji biodiverzity a fungují i jako zelené koridory v městských komplexech.