Kuffnerové

Cukrovar je dodnes dominantou Břeclavi. Ve Vídni se zase stále pije pivo Ottakringer. Obojí vzniklo díky rodu Kuffnerových.

Dnes Prague Edition - - NEWS -

Cukrová řepa patřila v českých zemích od počátku 19. století k hojně využívaným zemědělským surovinám a postupně mělo vlastní cukrovar téměř každé větší město. Málokdo se ale dokázal vyrovnat stále dynamičtěji se rozvíjejícímu impériu Kuffnerových.

„Mistrně využili hospodářské a společenské emancipace židovské vrstvy v první polovině 19. století a během několika následujících desetiletí již náleží k nejvýznamnějším židovským rodinám rakousko-uherské monarchie,“vysvětluje historička Alena Káňová.

„Za prvního známého předka rodu můžeme považovat Judu Löbla, syna Samuelova, který dle dochovaného textu na náhrobním kameni zemřel jedné šábesové noci v roce 1731. V roce 1720 si v Břeclavi pronajal knížecí lichtenštejnskou palírnu a zakládá rodinnou podnikatelskou tradici. Jinak byl famózním hráčem šachu a dle rodinné pověsti získal za vyhranou partii s francouzským šlechticem od knížete parcelu v centrální části města, kde si jako první Žid postavil dům mimo určené ghetto,“vypravuje Káňová.

V roce 1787, podle nařízení císaře Josefa II. o přijetí nového jména a příjmení židovskými obyvateli, přijal Judův vnuk Wolf pro svoji rodinu příjmení Kuffner. Jméno, které proslulo jak v Břeclavi, tak ve Vídni, a dodnes z něj těží i slovenské město Sládkovičovo.

Impérium Kuffnerů začalo rychle vzkvétat. Postupně propachtovávali s knížecím rodem Lichtenštejnů vinopalny i polnosti a jejich podnikání se obrovsky rozšířilo.

„K velké koncentraci rodinného majetku významně přispěly i výhodné sňatky. Po celé 19. století se v nebývalé míře spojovaly různé rodové linie, nápadný je i velký počet sňatků mezi bratranci a sestřenicemi prvního stupně. Všechny jednotlivé části rodu spolu byly tím pádem i finančně propojené, dokladem je například založení a provozování významného břeclavského cukrovaru. Ten se stal největším zaměstnavatelem v regionu a kolem roku 1900 v jeho cukrovarské kampani pracovala až tisícovka dělníků,“vysvětluje Káňová.

V cukrovarnictví ucítili Kuffnerové obrovskou příležitost. Průmyslová a agrární revoluce přinesla změnu v tradičním způsobu pěstování. Z krajiny mizely rybníky a pastviny a ve velkém se začala pěstovat cukrová řepa. Obrovský hospodářský komplex, který už Kuffnerovi vytvořili, cukrovar logicky doplnil. Vše bylo propojené a vše neobyčejně vynášelo.

V Břeclavi Kuffnerové postupně upevňovali svůj vliv ve sféře ekonomické, společenské i politické. Založili nadační fond, jímž podporovali jak židovskou obec, tak i křesťany. Nadaným studentům udělovali stipendia a zasloužili se o stavbu synagogy v podobě, v jaké stojí v Břeclavi i dnes. „Významným oceněním hospodářského i společenského přínosu Hermanna Kuffnera byla jeho nobilitace

v roce 1900,“říká historička. Později se Hermann Kuffner jako vůbec první Žid stal břeclavským starostou.

Po jeho smrti převzal hospodářské aktivity jediný syn Ludwig Edler von Kuffner, který ovšem v důsledku společenských změn ztratil v posléze vzniklé Československé republice Sladký průmysl

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.