„Chceme ctít tradici muzea, ale v moderním pojetí“

Dnes Prague Edition - - PRAHA -

Developeři prodali v metropoli ve třetím čtvrtletí 1 200 nových bytů v bytových domech, což je zhruba o 450 méně, než je součet za ostatní regiony. Až dosud to bylo opačně.Vyplývá to ze společných statistik developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. „Kvůli tomu, že v Praze chybí podpora nové bytové výstavbě, klesá nejen zásoba bytů, ale i prodeje. Naopak ve vybraných regionech se daří prosadit bytové projekty mnohem rychleji, jak dokládají poslední čísla o prodejích,“tvrdí předseda představenstva Trigemy Marcel Soural. (ČTK) Národní muzeum připravuje expozice o přírodě. Nabídnou i možnost obdivovat kostru plejtváka z ochozu nad vitrínami. PRAHA Národní muzeum se pro návštěvníky sice otevře v říjnu příštího roku, ale do jeho stálých expozic budou moci lidé nahlédnout až v polovině roku 2019. Podobu těch přírodovědných expozic, jejichž součástí je třeba kostra plejtváka myšoka nebo sbírka minerálů, nyní připravuje autorský tým. Ten tvoří architekti Daniel Kříž, Jan Albrecht a Renata Slámková.

Přírodovědecká témata se v novém muzejním uspořádání dělí na trasy Příroda a Evoluce, chystá se i experimentální trasa ExperiMus. „Budeme ctít tradici, ale v novém hávu,“shrnuje v rozhovoru pro MF DNES Daniel Kříž. Co se týče podoby, tak nové expozice budou na ty původní určitě navazovat. Ale budou samozřejmě pojednané moderním způsobem. Chceme se více zaměřit na příběhy jednotlivých exponátů. Ale ten základ, to, na co se do Národního muzea chodilo vždy, tedy kostra plejtváka nebo třeba sbírka minerálů, tam zůstává. Je to dokonce památkově chráněné. Do toho chceme vložit nějaké prvky jedenadvacátého století a moderní prvky včetně různých interaktivních součástí a dalších věcí, které se v současné době očekávají od moderního muzea. Jsou to už hodně detaily, které se ještě budou dolaďovat. Nechci moc předjímat dopředu, abych něco teď neslíbil a ono se to nakonec neobjevilo. Pracovali jsme hodně například s průřezovými tématy, kdy se člověk bude vzdělávat napříč jednotlivými expozicemi. Náš návrh velmi respektuje budovu architekta Josefa Schulze a prvky 21. století Staří známí v novém chceme rozvíjet s vědomí, že se nacházíme v nejvýznamnější neorenesanční stavbě v Česku. Pracujeme třeba nad rámec podmínek soutěže se Schulzovým původním mobiliářem, aby v muzeu v nějaké míře zůstal. Nebude tam dominovat, ale povýšíme ho na dnešní dobu. Bude to taková souhra starého vedle nového. Kdybych měl vypíchnout příklad nějakého interaktivního prvku, tak to bude třeba badatelský pult, kde si lidé budou moci skrz lupy prohlížet různé malé předměty. Chceme to vést takovým atraktivním způsobem. Zdaleka ještě nejsme na konci projektování, spíše v jeho první polovině. S naším návrhem jsme vyhráli výběrové řízení, ale teprve teď nastává ta hlavní práce a hutná diskuse s kurátory expozic a vědci z Národního muzea. V současné době vzniká ten opravdu konkrétní návrh. Byli bychom rádi, kdyby to vyšlo, ale záleží především na otázce požární ochrany. Jelikož jde o starou budovu s parametry, které současným požárním normám nevyhovují, jsou hasiči velmi opatrní v tom, co povolí a co ne. Pokud řeknou, že to není možné, tak přes to nejede vlak. Rádi bychom tam vnesli něco nového. Jsme tým dvou architektů a scénografky a už nějaké zkušenosti s tvorbou expozic máme. Je to taková syntéza. Při práci na návrzích expozic je důležité umět se vžít do návštěvníka. Museli jsme brát v potaz to, že muzeum se skládá v podstatě ze dvou aspektů. Z vědecké části a pak z části popularizační. Říkáme tomu rychlá a pomalá linka. To jsme se snažili respektovat. Rychlá linka je určena pro turistu nebo pro člověka, který má zájem jen o ty opravdu nejzásadnější exponáty. Pak je tam nějaký mezistupeň, to jsou školáci, kteří se přijedou vzdělávat, a tu pomalou linku tvoří malá část publika, což jsou lidé s hlubokým zájmem o exponáty, kteří v muzeu tráví několik hodin. My jsme museli najít nějaký kompromis, aby to muzeum bylo atraktivní a přínosné pro všechny tyto skupiny. To byl ten hlavní úkol, který jsme si dali. Je to jeden z našich nejvýznamnějších architektů a je tady od toho, aby nějak komentoval ty naše návrhy a byl takovým oponentem. V principu to na původní expozice navazuje, ale mělo by to být více kontinuální, ty věci se budou více prolínat. Původní expozice byly klasické a měly už zastaralou formu. Třeba sbírka kamenů měla základ v roce 1893 a většina přírodovědeckých expozic pocházela ze 60. let, takže ten pohled bude úplně jiný. Ctíme tradici, ale v novém hávu. Společnost udělala velký posun a musí na to reagovat i taková instituce, jakou je muzeum.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.