Možností je málo. Koho vybere Jandač
Za tři měsíce startuje hokejový olympijský turnaj. MF DNES vybírá sestavu národního týmu.
Cimrmanovsky řečeno: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. MF DNES čtvrt roku před startem olympijského turnaje v Jižní Koreji vybírá hokejisty, které reprezentační trenér Josef Jandač nemůže opomenout.
Jistě, vše mohou ovlivnit zranění, aktuální forma nebo jiné stěží předvídatelné okolnosti, ale po turnaji Karjala česká nominace opět získala reálnější kontury. „Se jmény souhlasím. Spíš půjde o složení útoků a představě trenérů,“hodnotí pro MF DNES hokejový expert Milan Antoš. Takže: Kdo se podívá do více než osm tisíc kilometrů vzdáleného Pchjongčchangu?
Brankáři Jedničkou výběru by měl být Dominik Furch. Opora Omsku
se podle čísel řadí mezi pětici nejlepších gólmanů KHL. Roli náhradníků zastanou Pavel Francouz a zřejmě Marek Mazanec. Při reprezentačním debutu ve Finsku obstál, navíc si rozumí s kolegou Francouzem. „Salák nebo Hrachovina šanci nedostanou. Možná by mohl jet Bartošák,“soudí Antoš.
Obránci Úvodní díl Euro Hockey Tour naznačil, kdo z beků obstojí na mezinárodní scéně. Na obouchávání – oblíbené slůvko kouče Jandače – není prostor. Proto by měl vsadit na prověřené reprezentanty: Nakládala, Kundrátka nebo Jordána a Koláře z Chabarovsku. Mezi vyvolené by se měl dostat i Mozík nebo Ondřej Němec z Komety. Mistr světa z roku 2010 v extralize vyniká rozvahou a elegancí, nebýt bolavých třísel, hrál by už na Karjale. Na severu Evropy zaostával Libor Šulák. „Turnaj se mu nepovedl. Dostane ale šanci, aby se vzpamatoval,“tuší Antoš. O olympiádě sní i Zbyněk Michálek, jenž se po návratu z NHL rozehrává ve Spartě. Pokud chytí fazonu, může být pilířem. „Mezi mladými beky nevidím nikoho, kdo by byl suverén. Raději bych vsadil na zkušenost,“podotýká Antoš.
Útočníci Největší rébus. Jandač a jeho rádci musí zvažovat nejen formu útočníků, ale i další souvislosti.
Jakou úlohu reprezentantům v týmu svěří? Například plzeňský kanonýr Dominik Kubalík je prototyp forvarda do přesilovek a do prvních dvou lajn. „Nemá mezihru, ale v zakončení je vynikající,“říká Antoš, podle nějž zásadní otázka zní: Jak správně poskládat útoky? „Nevidím totiž deset dalších hráčů, kteří ve výběru nejsou a přitom mají stejnou kvalitu,“upozorňuje.
Listina vážných olympijských adeptů je vskutku hubená, může čítat zhruba třicítku jmen. Češi – snad vyjma Martina Erata, který by měl v Koreji plnit stěžejní roli – ani nemají ve svých klubech a ligách status hvězdy. O reprezentanty nejeví elitní týmy z KHL zájem, Češi tak putují do průměrných mančaftů.
Leckomu do Asie také pomůže, že ho kouč zná. Z velkých akcí jsou prověření borci typu Červenky, Kováře nebo Horáka. „Měl by tam ale být i někdo, kdo tomu dá jiný impulz,“domnívá se Antoš a zmiňuje brněnského Martina Nečase, kterého by měl Jandač vyzkoušet. „Matadoři nechybují, ale v určitý moment ani netvoří a hrají svoji hru. Mladí tvoří chyby, ale pořád něco zkouší.“
Jmen mimo seznam je víc, nominaci ovlivní maličkosti. Dumat může Jandač ještě dva měsíce, 15. ledna vyřkne ortel.