Špičková léčba? Záleží, kde bydlíte

Dostupnost nejmodernější lékařské péče je v Praze skoro dvakrát lepší než ve Zlínském kraji.

Dnes Prague Edition - - NEWS - Iva Bezděková

PRAHA Pacienti z Prahy mají téměř dvakrát větší šanci, že se dostanou k moderní léčbě vážných chorob, než lidé z moravských krajů nebo ze severních Čech. Vyplývá to ze zprávy Platformy pojištěnců, která získala data od všech zdravotních pojišťoven. MF DNES je má exkluzivně k dispozici.

Rakovina, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, lupénka. Vážné nemoci, které ještě před několika lety znamenaly fatální diagnózu. Dnes lze nemoci díky moderním lékům úspěšně léčit nebo pacientům prodloužit život.

Jde o takzvané biologické léky, které smějí lékaři předepisovat pouze ve specializovaných centrech, většinou v krajských městech.

Moderní léčba je drahá, u některých nemocí stojí až milion korun ročně na jednoho pacienta. Správně by měl mít každý pacient přístup k těmto lékům podle svého zdravotního stavu. Data zdravotních pojišťoven však ukazují, že hodně záleží na tom, kde pacient bydlí.

Specializované centrové léčby se domůže téměř o dvojnásobek více pacientů s trvalým bydlištěm v Praze ve srovnání s pacienty, kteří bydlí na Ostravsku nebo ve Zlíně. „Zatímco v Praze připadá na 100 tisíc pojištěnců celkem 713 nemocných léčených nákladnými léky, ve Zlínském kraji je to pouze 394 pacientů, na Ostravsku 413,“říká právník Ondřej Dostál z Platformy pojištěnců ve zprávě, kterou má MF DNES exkluzivně k dispozici.

Analýza přitom počítala pacienty podle místa bydliště. Neplatí tedy úvahy, že by vysoká čísla v hlavním městě zvyšovali pacienti, kteří jezdí za péčí do hlavního města.

Pro oslovené lékaře jsou tato data překvapující. „Roli může hrát znečištěné ovzduší a horší životní styl,“ domnívá se Alena Gaťková, vedoucí lékařka centra pro roztroušenou sklerózu ve Zlíně.

Proti těmto závěrům stojí fakt, že analýza nesrovnávala jen absolutní čísla, ale i celkovou „proléčenost“pacientů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Podle zkušenosti některých pacientů může být vysvětlením teoreticky i horší diagnostika v některých regionech. „Roztroušenou sklerózou trpí obě mé dcery. Venkovští neurologové přitom u jedné z nich stanovili diagnózu o několik měsíců později než zkušení pražští kolegové,“svěřil se čtenář MF DNES.

Podobnou zkušenost má i vicepremiér Pavel Bělobrádek, který roztroušenou sklerózou trpí už dvacet let. „V lázních vidím, že některým pacientům byla nemoc diagnostikovaná pozdě. Nedostali se do specializovaných center a jejich neurologové je dlouhá léta léčili na něco jiného,“uvedl před časem Bělobrádek.

Nerovnoměrný přístup pacientů ke specializovaným centrům kritizují také někteří farmakoekonomové. „Síť specializovaných center v ČR není vytvářena koncepčně s ohledem na epidemiologii onemocnění a potřebu léčby,“upozorňuje Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku.

Pacient s roztroušenou sklerózou, který bydlí v pražských Vysočanech, má do nejbližšího specializovaného centra ve FN Královské Vinohrady šest kilometrů, do dalšího ve Všeobecné fakultní nemocnici zhruba 9 kilometrů a 15 kilometrů do nemocnice v Krči. Jen o kousek dál je čtvrté specializované pražské centrum – ve FN Motol.

Oproti tomu pacient z Rejvízu v Jeseníkách musí do nejbližšího RS centra v Olomouci ujet 90 kilometrů a do Ostravy 103 kilometry, navíc po horských silnicích.

Na první pohled tedy není divu, když nyní vychází najevo, že těžce nemocní pacienti s trvalým bydlištěm v Praze mají až dvojnásobně větší „proléčenost“oproti jiným regionům.

Přesto aktuální data Platformy pojištěnců lékaře překvapují. „Může to být částečně tím, že v Praze historicky vznikla první centra na léčbu roztroušené sklerózy v republice vůbec,“říká neurolog Miroslav Mareš, který vede RS centrum v Pardubické krajské nemocnici.

Překvapující jsou čísla také pro primářku Neurologického oddělení a RS centra Nemocnice Teplice Martu Vachovou. „Naše pracoviště ale v tuto chvíli přijímá každého pacienta, který splňuje podmínky pro úhradu léčby, v co nejkratším termínu. V tuto chvíli nemáme omezení,“říká lékařka.

Platforma pojištěnců, která si data od všech zdravotních pojišťoven vyžádala, přitom počítala pacienty podle místa trvalého bydliště. Výsledná čísla se tedy nedají jednoduše vysvětlit tím, že by lidé z regionů za léčbou dojížděli do metropole. Podle autorů zprávy je jedním z možných vysvětlení nevyvážená síť center. „Kapacita v některých regionech je nedostatečná a jejich úhradové limity nedostačují potřebě pacientů. Také může hrát roli to, že nemocní nezvládají dojíždět do Prahy, kde je několik center,“říká právník Ondřej Dostál.

Pacienti mimo centra

Konkrétní negativní zkušenosti s dostupností péče mají i pacienti s psoriázou – zánětlivým onemocněním, které postihuje kůži. Takzvaná lupénka však není běžné kožní onemocnění, u neléčených pacientů s vážným průběhem může vést až degeneraci drobných kloubů.

„Naši pacienti v regionech si stěžují, že je někde dermatolog léčí sám, aniž by je poslal do specializovaného centra. A dostat se na biologickou léčbu není vůbec jednoduché, kritéria jsou nastavena tak vysoko, že se k nim velká část pacientů nemá šanci dostat,“říká Josef Pohůnek, šéf sdružení pacientů, kteří trpí lupénkou. Současné rozložení specializovaných center kritizuje také farmakoekonom Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku. Vytváření sítě center je podle něj netransparentní proces, který mají zcela pod kontrolou zdravotní pojišťovny, a není možné zjistit, na základě jakých dat či analýz se smlouvy s centry specializované péče uzavírají. „Mnohá centra vznikají jen na základě smlouvy o možnosti předepisovat nákladné léky. Nejsou tedy skutečnými centry komplexní péče, nikdo v nich průběžně nesleduje kvalitu péče,“namítá Doležal.

Také ministerstvo zdravotnictví činí zodpovědnými pojišťovny. „Je jejich zodpovědností, jak nasmlouvají pro své pacienty centrovou péči, a pacienti to mohou nepochybně při svém výběru pojišťovny zohlednit,“odpovídá na dotaz MF DNES náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Zdravotní pojišťovny se brání, že současný stav odráží regionální rozdíly, jako je věk pacientů, sociální struktura obyvatel či skladba lékařů.

Data přitom ukazují, že lepší přístup k centrové léčbě mají oproti VZP pacienti ze zaměstnaneckých pojišťoven. Konkrétně u menších pojišťoven se dostane k léčbě 577 pacientů na 100 tisíc obyvatel, kdežto u VZP je to jen 451. „Tato čísla vyvrací obecně zažité představy, že VZP platí náročnou péči více než menší zdravotní pojišťovny,“uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.