Pražan stále spoří, Berlíňan už bydlí
Na průměrný pražský byt bylo před dvěma roky potřeba necelých deset ročních platů, letos je to již více než dvanáct. Vydělat si na nový byt je pro obyvatele okolních evropských velkoměst daleko jednodušší. PRAHA V porovnání dostupnosti bytů v devíti městech střední Evropy vychází Praha nejhůře. Nejrychleji si může na byt naspořit obyvatel Kolína nad Rýnem. Pořídil by jej za 5,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Obyvatelé Bratislavy a Vídně by potřebovali 9,5 ročního platu a například v Berlíně by na nový byt stačilo 6,4 ročního platu. Pražan na byt potřebuje ročních platů dvanáct.
Údaje vyplývají z nejnovější studie poradenské společnosti KPMG, která mapovala současné ceny nemovitostí v závislosti na výši platů v evropských metropolích.
„Nízká dostupnost bydlení není špatnou zprávou jen pro aktuální zájemce o koupi bytu. Dostupné bydlení je totiž základním předpokladem pro budoucí ekonomický rozvoj města jako celku,“komentuje výsledky studie Pavel Kliment z KPMG. Ceny bytů za metr čtvereční přitom v Praze za poslední dva roky narostly o zhruba 40 procent.
Ze statistik poradenské společnosti JLL vyplývá, že průměrná cena nových volných bytů byla v polovině letošního roku 72 169 korun za metr čtvereční.
„Pražský trh momentálně disponuje omezenou nabídkou bytů, možností koupit nové bydlení v developerských projektech je méně a méně. Z pomyslného koláče dostupného bydlení rovněž ubírá ochota cizinců investovat do rezidenčního bydlení v Praze. Výrazný pokles zájmu o bydlení nelze očekávat a situace na trhu s nedostatečnou nabídkou je zřejmá již nyní. Nicméně v horizontu tří až pěti let bude mít další výraznější dopady,“komentuje situaci na trhu nemovitostí za společnost JLL Lucie Mekhail.
Bydlím sama, bydlím sám
Poptávka po vlastním bydlení je přitom vysoká. Současným pražským trendem je navíc stále se zvyšující počet jednočlenných domácností – lidé mají proto zájem spíše o menší byty. Za deset let přibylo celkem 550 000 jednočlenných domácností, které tvoří už 30 procent všech pražských domácností.
Podle developerů stojí za stále méně dostupným bydlením a růstem
cen bytů kromě vysoké poptávky po nemovitostech také pomalé povolování nové výstavby. Podle údajů Světové banky je Česko v délce a složitosti povolování nových staveb na 127. místě ze 185 zemí. V délce stavebního řízení je dokonce dvacáté nejhorší.
„Kvůli paralyzovanému povolování nových staveb jsou ceny bytů v Praze o čtvrtinu vyšší, než by mohly být. Reálně se doba od zahájení prací na projektu po kolaudaci v poslední době prodloužila z osmi na neuvěřitelných deset let a dále se prodlužuje. A to samozřejmě velmi významně prodražuje výstavbu,“říká šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský, podle kterého nese odpovědnost za vysoké ceny nemovitostí také město. „Kvůli tomu, že v Praze chybí podpora nové bytové výstavby, klesá nejen zásoba bytů, ale i prodeje,“doplňuje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.
S výtkami developerů na adresu hlavního města ale nesouhlasí jeho vedení. „Ať investoři zveřejní na konkrétním projektu, jak povolování trvalo dlouho a proč. Za délku povolovacího procesu totiž mohou především developeři, protože chtějí stále nějaké výjimky z pravidel a snaží se postavit větší projekty, než mohou. Kdyby se drželi pravidel územního plánu, nebudou žádná odvolání a výstavba bude rychlejší,” uvádí náměstkyně pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).
Zároveň ale uznává, že vyřízení povolení ke stavbě v Praze skutečně trvá déle, než by mohlo. „Vidím to i na projektech města, jako jsou třeba rekonstrukce náměstí. Pravidla, která ovliňují rychlost celého procesu, se ale tvoří na půdě parlamentu,” dodává náměstkyně. Situaci okolo rostoucích cen bytů v Praze řešili na svém čtvrtečním zasedání také zastupitelé.
Chybí deset tisíc bytů
„Praha má v rámci přirozené obnovy dluh nějakých deset tisíc bytů, které tady chybí,“uvedl bývalý primátor Tomáš Hudeček (Nezávislí). Podle něj musí Praha co nejdříve odstranit stavební uzávěry na velkých brownfieldech a dokončit Metropolitní plán. Podobné kroky navrhují také developeři, kteří požadují vznik specializovaného stavebního úřadu pro velké developerské projekty. To ostatně připouští také náměstkyně Kolínská.
„Na některé typy staveb bychom mohli vytvořit jeden stavební úřad, který bude dostatečně vybaven, aby jeho rozhodnutí bylo obtížně napadnutelné. Dále chceme pomoci s osvětou a zveřejňováním stavebních záměrů, aby veřejnost, která se proti výstavbě někdy bouří, měla včas dostatek informací. Proto jsme otevřeli CAMP (Centrum architektury a městského plánování, pozn. red.), aby měl investor včas zpětnou vazbu a nevznikaly průtahy,” říká Kolínská.