Pálí Škoda & Škoda
Gólový víkend sourozenců Michala (Brno) a Milana (Slavia).
Táta jim odmala vtloukal do hlavy: Nebuďte měkejši! Kolikrát si asi během letošního podzimu Milan a Michal Škodovi na tuhle pobídku museli vzpomenout! Potřebovali zatnout zuby a vydržet, když se zrovna nedařilo podle představ.
Milan má táhnout fotbalovou Slavii, ale ani jako kapitán se nevyhnul sezení na lavičce a góly mu přiskakovaly pomaleji, než je zvykem.
Od Michala se čekalo, že jeho branky pomohou Brnu přežít první část sezony v klidu, jenže tým padal ke dnu a on se trápil.
Až o víkendu oba sourozenci zase jednou zabrali naplno. Jako by si vzpomněli, jak se před rokem desetigólový Michal přetahoval se sparťanem Lafatou o čelo tabulky střelců a Milan byl s osmi trefami v závěsu.
Teď mají ke stejným číslům dál, ale během soboty zaváleli. A možná si i podali přihlášku do soutěže o gól sezony.
Nejdřív Michal, který přitom do zápasu Brna s Teplicemi naskočil až pět minut před koncem. Stačilo mu přesně patnáct vteřin, aby si prvním dotekem zpracoval míč a druhým se do něj opřel levačkou. Pak už ze sebe radostí rval dres a jen v červeném funkčním prádle v transu upaloval na opačnou stranu hřiště. Ještě když ho dohonili rozesmátí spoluhráči, měl ve tváři neměnný zarputilý výraz.
Důležitou výhru 1:0, po níž už Brno není na sestup, trefil parádně: míč zapadl do branky tak dokonale, že i rozhodčí Jílek přišel střelci pogratulovat. A Škodovi vůbec nevadilo, že v druhé ruce držel žlutou kartu za příliš pompézní oslavu bez dresu.
„V tu chvíli mi to bylo úplně jedno,“chechtal se po utkání. „Kdybych měl tři žluté karty, tak bych si dres asi nesundal, ale v tuhle chvíli nebylo co řešit. Takhle hezky jsem se ještě netrefil, většinou góly z dálky nedávám. I když si myslím, že střelu nemám špatnou.“
Nemá – a zřejmě je tahle dovednost v rodině. I brácha Milan totiž o pár desítek minut později předvedl, že jeho rajonem není jen malé vápno. První gól při demolici Dukly 5:0 sice zařídil klasicky hlavičkou zblízka, ale při druhém se i on blýskl geniálním kouskem.
Nejdřív si všiml, jak stoper Holek váhá a dává si přednost s brankářem Radou. Tak rozkmital nohy, na soupeře dorážel a donutil ho k nepovedenému odkopu. Sám si pak balon doběhl, zmátl bránícího Jiránka a octl se zády k brance. Problém? Ale vůbec ne!
Slávistický kapitán ani nemusel koukat, kde přesně stojí gólman Rada – jen intuitivně míč podebral a ten lehkým obloučkem doplachtil do sítě.
Další gól z dílny fotbalových samorostů, kterými oba Škodové jsou. Otec sice kopal ligu za Bohemians, ale cestičku jim nikdy neumetal, naopak zdůrazňoval: Makejte na sobě! Fotbal je o dřině a vůli.
Tu prokázali oba. Když Michal odhodil cigarety a začal žít zdravěji, gólů přibylo. Loňským podzimem si vystřílel hostování v norském Lilleströmu a před třicítkou poprvé, i když jen na chvíli, prožil zahraniční angažmá.
Milan zase dokázal několikrát v kariéře úspěšně přepnout ze střelce na důrazného stopera a pak zase zpátky. Díky tomu umí obránce nejen přetlačit, ale i přechytračit, takže se probil až do reprezentace a jen třiadvacet tref mu schází k ligové stovce.
Zkrátka žádní měkejši, ale bratři, jak se patří. O víkendu z nich táta musel mít zase radost.