Dánům vadí, že u nich volí cizinci
Zítra budou Dánové hlasovat v obecních a regionálních volbách. Znepokojení až odpor přitom vyvolává jedna otázka: kolik přistěhovalců z jiných zemí EU v nich může volit.
KODAŇ Těsně před dánskými regionálními volbami zveřejnila tamní organizace Místní vláda (Kommunertnes Laandsforening) analýzu, která mnohé Dány znepokojila. V dokumentu mimo jiné stojí, že se jich může zúčastnit rekordní počet voličů z jiných zemí EU a také z Norska a Islandu. Od posledního takového hlasování v roce 2013 jich přibylo 32 procent, a nyní tak tito voliči „odjinud“tvoří už čtyři procenta všech oprávněných voličů.
Nejde jen o přistěhovalce s trvalou adresou v Dánsku. Zúčastnit se mohou i lidé, kteří žijí na stejné adrese v posledních nejméně třech letech.
Analýza rovněž spočítala, že největší počet těchto lidí pochází z Polska (asi 31 000). Dalších zhruba 21 700 oprávněných voličů pak Dánům „dodaly“Rumunsko a Německo.
Právo lidí volit ne v zemi, jejíž mají občanství, ale tam, kde momentálně žijí, vzniklo v rámci EU v roce 1995. Umožnilo to nařízení Evropské rady – s tím, že to jde, pokud se jedná o volby místní, regionální či celoevropské (netýká se to tedy celostátních voleb).
Podle tohoto nařízení mají tito lidé i právo ve volbách kandidovat. V nynějších dánských volbách tak usiluje o hlasy i Rumun Narcis George Matache. Pokud se dostane do regionální rady v Severním Jutsku, bude teprve druhým cizincem, kterému se to v zemi podařilo.
„Zajímá je to vůbec?“
Nejen obyčejní Dánové, ale i politologové mají s těmito voliči „odjinud“problém. Podle nich totiž mohou negativně ovlivnit výsledky. A to především tím, že k volbám nepřijdou.
Například v posledních volbách v roce 2013 přišlo k urnám jen 14,8 procenta voličů z Polska a 13,8 procenta voličů z Rumunska.
„Tihle lidé vědí, že zde žijí jen dočasně, a volby je většinou vůbec nezajímají,“řekl zpravodajskému serveru Local.dk Kasper Hansen, profesor politických věd na Kodaňské univerzitě. „Jejich neúčast pak má viditelný efekt. Volí v podstatně menším počtu než Dánové a srážejí dolů údaje o volební účasti,“dodal.
Rumun Matache, který nyní usiluje o zvolení, upozornil, že velká část těchto lidí ani neví, že by mohla volit. „Jsou tu na práci, politicky, jazykově i kulturně jsou svázáni se svou vzdálenou vlastí a o zdejší politiku se vlastně vůbec nezajímají,“připouští. Podobně se vyjádřil i Henrik Hvidesten, starosta okrsku Ringsted nedaleko Kodaně, kde se od minulého hlasování počet voličů z jiných zemí EU zdvojnásobil – staví tu totiž zrovna kodaňské metro. „Ti lidé vědí, že jsou tu jen do chvíle, než se podzemní dráha dokončí,“řekl starosta.
Tématu přistěhovalců ve volbách se nyní chopili politici z nacionalistické Dánské lidové strany, už dříve známé především odporem k imigraci z neevropských zemí. Strana, momentálně druhá nejsilnější v zemi, ač není ve vládě, chce v parlamentu prosadit zpřísnění pravidel pro „připuštění“k volbám. Původně žádala, aby se voleb jako voliči i volení mohli účastnit pouze Dánové. Protože je v tom žádná další strana nepodpořila, navrhli, aby se cizinci museli podrobit tvrdším jazykovým testům.
Podle Rumuna Matacheho by však znalost jazyka neměla být ve volbách podmínkou. „Místní volby vybírají kandidáty, kteří mají rozhodovat o zcela praktických věcech – například o kvalitě pitné vody, přístupu k lékařské péči či místní dopravě. Místní politika by měla prosazovat zájmy místních lidí – včetně cizinců,“řekl.
V každém případě Dánsko zdaleka není zemí, kde by bylo procento občanů z jiných zemí Unie oprávněných volit největší. Nejvíc jich je v maličkém Lucembursku – přes 35 procent – a v Irsku (12 %). Kolem osmi procent je jich pak v Rakousku, Belgii, na Kypru a v Německu. Zatím to nikdo moc neřešil, ale dánský příklad může inspirovat.