ČNB loni vykázala ztrátu 243 miliard
Nákupy devizových rezerv v souvislosti s ukončením intervencí, k němuž došlo loni v dubnu, znamenaly v roce 2017 pro Českou národní banku (ČNB) ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve vykázala banka zisk 46,5 miliardy.
Centrální banka nicméně dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.
ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,15 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun na nákup eur. V eurech před zahájením intervencí činily devizové rezervy zhruba 35 miliard eur, nyní jsou na téměř 124 miliardách.
ČNB sice může podle hlavního ekonoma ing. Jakuba Seidlera dlouhodobě fungovat se ztrátami. „Ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí,“uvedl. (ČTK)
Další z účastníků výběrového řízení na správu mýtného systému po roce 2019 se pustil do kritiky podmínek této miliardové soutěže. Po současném správci systému, konsorciu vedeném rakouskou společností Kapsch, rovné podmínky zpochybňuje maďarský uchazeč National Toll Payment Services. Ten se do tuzemského tendru hlásí spolu s domácí technologickou společností Eltodo.
Podle maďarské firmy ministerstvo dopravy nastavilo podmínky soutěže příliš úzce na základě zkušeností se stávajícím systémem. A to údajně zvýhodňuje Kapsch, který systém před více než deseti lety vytvořil.
Hlavním problémem soutěže je podle Maďarů to, že ministerstvo dopravy požaduje, aby uchazeč zahrnul do nabídky takzvané palubní jednotky, jež komunikují s čidly umístěnými na mýtných branách. Jednotkami jsou nyní povinně vybaveny všechny kamiony a autobusy, kterým je po složení kauce poskytuje český stát.
Maďarský systém však místo státem dodávaných mýtných krabiček využívá GPS navigaci, kterou dnes má téměř každý kamion.
„Dnes má ve vozidle satelitní navigaci téměř každý – ať vestavěnou, samostatnou, nebo jako aplikaci v chytrém telefonu. Stejně tak je prakticky každý dopravce vybaven vlastní palubní GPS jednotkou. Pořizování či pronájem dalších jednotek jsou opět náklady navíc, kterým se můžete jednoduše vyhnout,“uvedl výkonný ředitel pro miliard korun obchod společnosti Eltodo Marat Saber. Pokud ministerstvo ohledně nákupu jednotek neustoupí, spor podle něj může skončit u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Zatím to ale nevypadá, že by se úřad k jakémukoliv ústupku chystal. „Ministerstvo dopravy musí zajistit stejné podmínky pro všechny a nemůže měnit zadávací dokumentaci na základě přání jakéhokoliv uchazeče,“tvrdí mluvčí dopravního resortu Tomáš Neřold.
Podmínky soutěže podle něj úřad nastavil tak, aby odpovídaly českému a unijnímu právu. To, že některý z uchazečů s něčím v soutěži nesouhlasí, neznamená, že je ve výběrovém řízení něco špatně.
Antimonopolní úřad nyní v mýtném tendru řeší podnět společnosti Kapsch, podle něhož nedostali všichni účastníci stejné podklady. Loni v listopadu ÚOHS zakázal ministerstvu kvůli podezření předběžným opatřením, aby uzavřelo výběrové řízení, dokud se nerozhodne o tom, zda měli všichni uchazeči rovné podmínky.
Právě rovné podmínky však česko-maďarské sdružení zpochybňuje a uvádí, že český stát zvýhodňuje mikrovlnný systém společnosti Kapsch založený na mýtných branách. Ten přitom není příliš praktický v situaci, kdy se má zpoplatněná síť rozšířit o dalších 900 kilometrů silnic prvních tříd.
Samotné rozšíření sítě, o němž rozhodla předchozí koaliční vláda, má navíc své odpůrce. Řadí se mezi ně například hejtmani, kteří se obávají, že se kvůli tomu kamionová doprava začne přesouvat na silnice druhých a třetích tříd, které na takovouto zátěž nejsou stavěné.
„Pokud by k rozšíření zpoplatněných úseků mělo přesto dojít, budou kraje požadovat podíl z výběru mýta na opravu silnic druhých a třetích tříd,“uvedla mluvčí Asociace krajů Michaela Vrbová. Kraje navíc letos zřejmě přijdou o příspěvky ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který jim v posledních třech letech na rekonstrukce silnic nižších tříd přispíval miliardovými částkami.