Čekání na pondělní verdikt
Oficiálně je Gabriela Koukalová stále ve hře o Pchjongčchang. Ale šance na start se ztrácí.
Vpondělí předloží trenéři českých biatlonistů návrh nominace na hry v Pchjongčchangu. Bude v ní šest žen a pět mužů. Ale s velkou pravděpodobností se v ní neobjeví jméno mistryně světa, majitelky velkého glóbu a olympijské medailistky Gabriely Koukalové.
Informaci, že o její neúčasti je v zákulisí definitivně rozhodnuto, přinesl deník Blesk, odkazující se na neznámý zdroj. Biatlonistka už podle něj ani netrénuje.
Přesto se stále čeká na oficiální vyjádření, na jakési razítko na verdikt, který už patrně padl.
Členové českého realizačního týmu se v této kauze včera chovali tak jako kdysi stínadelští Vontové spisovatele Jaroslava Foglara, jejichž přísaha zněla: „Buďme svorni. Nevyzraďme nic, co víme. Mlčenlivost chrání nás.“
Univerzální vyjádření trenérů i šéfa svazu Jiřího Hamzy tudíž zněla: „Vše se dozvíte v pondělí.“
V minulých dvou letech byla Koukalová v Ruhpoldingu skvělá. Vítězná předloni, dvakrát druhá loni. Letos je „přítomna“jen na fotografii v oficiálním programu. Zato její jméno se ozývá velice často. „Co je s Gabrielou?“ptají se šéftrenéra Rybáře norský i německý televizní reportér.
Odpověď? Jak jinak: „Počkejte si na pondělí.“Hamza vyzývá: „Dejme tomu oznámení nějakou štábní kulturu.“
Zdeněk Vítek, kouč žen, se dívá na trať a prohodí: „Máme dost starostí okolo závodů s těmi, kteří tady jsou. Tak se soustředíme na ně. Informace o Gábině mám jen kusé.“
Jistě, až do pondělního oficiálního oznámení se dál může spekulovat, že Koukalová může odcestovat na hry pouze do štafety nebo tam odletět jen jako vlajkonoška výpravy. Ovšem podle indicií, které má MF DNES k dispozici, tomu tak nebude.
Naposledy vyběhla do závodu 19. března 2017 v Oslu.
Naposledy mohla plnohodnotně trénovat loni v červnu.
Od té doby ji omezují bolesti lýtek, zrozené z předchozích potíží s achilovkami.
Kaisa Mäkäräinenová, se kterou loni v Ruhpoldingu bojovala o vítězství, ve včerejším vytrvalostním závodě dobíhá druhá a na tiskové konferenci jí funkcionáři gratulují ke čtvrtečním narozeninám. „Ani se neptej, kolik mi je,“prohodí 35letá Finka s úsměvem k vedle sedící Italce Wiererové. Tady panuje pohoda.
„Gábiny je mi líto,“říká potom Mäkäräinenová. „Viděli jsme už v minulosti hodně sportovkyň, které měly dítě a hned se velice brzy vrátily. Ani pro Gabi by návrat po delší pauze nemusel být složitý. Jenže když jste zranění, je to něco úplně jiného než se vracet po dítěti.“
Hry měly být její vrchol
Vedoucí závodnice Světového poháru Anastázia Kuzminová poukazuje: „Po tak dlouhé době bez soutěží by pro ni navíc první závody byly velkou zkouškou nervů i těla.“
K čemuž včera vítězná Dorothea Wiererová přidá vlastní úhel pohledu: „Mnohem důležitější než olympiáda je, aby se Gabi úplně uzdravila. Pokud by to neudělala, mohla by mít ten problém napořád.“
Koukalová debutovala na hrách ve Vancouveru 2010. Rozkoukávala se tehdy na 60. místě ve vytrvalostním závodě a na 16. ve štafetě.
Do Soči 2014 už přiletěla coby favoritka z největších a posbírala v Rusku tři medaile.
V Pchjongčchangu 2018 se měla v 28 letech ocitnout na vrcholu kariéry. Zdraví však často plány mění.
„Vím, že by si nikdy nevzala na triko, aby řekla, že na olympiádě závodit chce, a přitom se na to závodně necítila,“říká její bývalá kolegyně a nyní televizní komentátorka Barbora Tomešová.
Ani ta však nic konkrétního neví. Až v pondělí.
„Biatlonu Gábina chybí,“povídá Kuzminová.
„Ale žádné závody nestojí za to, aby si někdo ničil zdraví a pak si nesl následky,“zdůrazní Tomešová.