Roztříštěná levice za čtrnáct dní nezmoudří

Jak v ČSSD, tak v KSČM existují proudy, které se v názoru na stávajícího prezidenta liší. Na jedné straně stojí v ČSSD „přátelé“a spojenci Miloše Zemana. A na druhé liberální středová menšina v partaji, jejímž představitelům se v minulosti nelíbila opoziční smlouva ani posun doleva, bojkotovala Miloše Zemana vždy. Od Paroubka přes Grosse až po Sobotku. To oni jsou na seznamu zrádců, kteří způsobili jeho porážku v prezidentské volbě roku 2003.

A právě oni změnili politickou orientaci ČSSD, vedoucí až k nynější sedmiprocentní porážce v parlamentních volbách. Jejich kandidátem, který má spojit liberální střed a liberální levici, je bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, případně pro některé mladý lékař a liberální protiruský aktivista Hilšer.

Paradoxem je, že Drahoš patří mezi konzervativce. Jak svými názory, tak okruhem sponzorů i poradců. Podpořili ho Starostové, TOP 09 či ODS, v jeho týmu poradců najdeme konzervativního egyptologa Bártu či historika katolických dějin Šebka. Sponzoruje ho několik miliardářů. Bývalému ministru zahraničních věcí Zaorálkovi na něm imponuje autorita ve vědecké obci, Aleně Gajdůškové zase „slušnost a kultivovanost“. Zbytku liberálů v ČSSD stačí, že je to Antizeman s největší šancí porazit nenáviděného „mogula dolních deseti milionů“.

Jsou komunisté, kteří volili Zemana jako protipól Klause. Vítali ukončení kleptokratických vlád předsedy ODS v devadesátých letech, ale i následné ekonomické výsledky Zemanovy vlády „sebevrahů“a okázalé plebejství současného prezidenta. A pak jsou členové KSČM, kteří inklinují k „politické korektnosti“, podporují Palestinu proti Izraeli, import migrantů do EU, kritizují putinovský imperiální kapitalismus – a volí proti Zemanovi.

Jeden cynický komentář praví, že pravici spojují peníze, zatímco levici rozdělují ideje. Ideje rozložily levici i v prvním kole prezidentských voleb. V druhém kole to nebude lepší. Za čtrnáct dní nikdo nezmoudří.