Praha proti Česku
Jiří Drahoš v hlavním městě zvítězil s náskokem. Volební účast Pražanů byla nejvyšší.
PRAHA Rozdíl dvanácti procent. Zatímco v celostátním měřítku zhruba takový náskok zatím drží současný prezident Miloš Zeman před profesorem Jiřím Drahošem, v hlavním městě skončilo první kolo prezidentských voleb přesně opačně.
Bývalý předseda Akademie věd ČR s 35 procenty v Praze dominoval a podobně jako v nedávných sněmovních volbách se potvrdilo, že lidé v metropoli volí úplně jinak než ve zbytku republiky. V ostatních větších městech i ve všech krajích byl totiž Drahoš většinou na druhém místě právě za současnou hlavou státu.
Ani ve druhém kole, v němž se za dva týdny o novém prezidentovi rozhodne, se nedá příliš očekávat, že by Zeman přesvědčil více obyvatel metropole než jeho protikandidát. Rozhodně ale není jasnou věcí, že by to Drahošovi k celkovému vítězství nakonec stačilo.
Výsledky v Praze odmítl v sobotu vpodvečer krátce po jejich zveřejnění Jiří Drahoš okomentovat s odkazem, že bližší podrobnosti nezná. Zdá se však, že věří v přízeň pražských voličů i ve druhém kole, a proto v příštích dvou týdnech hodlá vyrazit do ostatních regionů. „Počítám, že teď pojedu především mimo Prahu. Tady potřebuji nejvíce přesvědčit, nebo se připomenout voličům,“má jasno Drahoš.
Rekordní účast v Kopanině
Z větších městských částí uspěl akademik s nejzřetelnějším náskokem v centrální Praze 1, kde s 38,5 procenta porazil Zemana o téměř 24 procent. Toho zde přeskočil i bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, který podobný úspěch, kdy skončil hned za Drahošem, zaznamenal už pouze v okrajových částech Troja a Křeslice.
Z celkem 57 městských částí vyhrál Zeman pouze v Královicích na jihovýchodním cípu Prahy, kdy svého soupeře pro druhé kolo porazil o pouhých devět hlasů. Poměrně těsný souboj se odehrál i v Praze 11, kterou z většiny tvoří sídliště Jižní Město. Tady současnému prezidentovi k prvnímu místu chyběla jen necelá tři procenta.
Pořadí uchazečů o Hrad v jednotlivých městských částech se ale příliš neměnilo a do jisté míry kopírovalo výsledky celopražské. Zklamán byl především expremiér Mirek Topolánek, který věřil právě voličům v hlavním městě. Jenže ani tady většinou nekončil na lepším než šestém místě.
Výsledky všech kandidátů v hlavním městě politologa Petra Jüptnera příliš nepřekvapily. Podle jeho názoru čísla z Prahy především u nepostupujících kandidátů zapadají do zbytku republiky. Přiznává však, že v jedné věci se přeci jen mýlil.
„Osobně jsem nečekal, že náskok Jiřího Drahoše v Praze bude tak velký oproti ostatním kandidátům, kteří oslovovali liberální voliče. Tady došlo k tomu, že řada lidí volila takticky proti Miloši Zemanovi,“komentuje konečné pořadí Jüptner.
V otázce volební účasti se také tentokrát ukázala vysoká disciplinovanost Pražanů. K urnám jich v pátek a sobotu přišlo 67,56 procenta, o 5,5 procent tak překonali celorepublikový průměr. Takto vysoké číslo neměl žádný jiný region v zemi.
Z městských částí volilo nejvíce lidí v severozápadní části města. V Přední Kopanině to bylo rekordních 83,46 procenta a v Lysolajích o pět méně. V Praze 6 pak přišlo odevzdat svůj hlas nejvíce občanů z velkých městských částí, konkrétně to bylo 71,80 procenta.
Nárůst počtu voličů
Víkendové volby v Praze svou účastí překvapivě přerostly i ty z roku 2013, kdy lidé přímo volili prezidenta vůbec poprvé. Tehdy jich přišlo 65,10 procenta. Také další srovnání se situací před pěti lety je v mnohém zajímavé. Tehdy první kolo jasně ovládl Karel Schwarzenberg (TOP 09) s více než 43 procenty, druhý Miloš Zeman skončil s výsledkem 17 procent. Ani taková podpora z metropole však bývalému ministrovi zahraničí nepomohla a nakonec ve druhém kole prohrál.
Důležitým faktorem letošních voleb byl i nebývalý zájem o voličské průkazy. Pražané si jich v předstihu na úřadech svých městských částí vyřídili tisíce. Díky tomu pak výrazně ovlivnili výsledky na mnoha místech v zahraničí nebo v českých lyžařských střediscích, kde trávili dovolené.