Sousedská neposlušnost

PRAHA Sousedská výpomoc se v hlavním městě příliš nenosí, o to více v prezidentských volbách. Jak ukázaly výsledky v okrscích, kde bydlí prezidentští kandidáti, mnoho lidí většinou neoslovilo volit si uchazeče o post hlavy státu z okolí svého domova.

Stávající prezident Miloš Zeman odvolil tradičně na Lužinách, kde má trvalé bydliště. Mezi jeho sousedy však zaznamenal větší podporu rival Jiří Drahoš. Zatímco Zeman měl okolo 24 procent hlasů, Drahoš získal přes 30 procent. Sídliště ale nebylo věrné současnému prezidentovi ani při první volbě v roce 2013, v obou kolech se těšil z více hlasů soupeř Karel Schwarzenberg (TOP 09).

„Záleží na voličích, jak moc Zemana skutečně vnímají jako místního. Je otázka, do jaké míry tam skutečně žije a lidé mají možnost ho potkat,“říká ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner. Zeman má sice trvalé bydliště v panelovém domě v Praze 13, ale než se stal prezidentem, pobýval na Vysočině a nyní žije v Lumbeho vile na Hradčanech.

Zato Drahošovi se u jeho sousedů v Lysolajích povedlo získat drtivou podporu. V malé městské části na okraji metropole dostal polovinu tamních hlasů. Druhý za ním skončil Zeman.

„Lysolaje svým složením představují základ elektorátu Jiřího Drahoše,“popisuje Jan Sládek ze Sociologické katedry Filozofické fakulty UK. Jde totiž o vilovou část Prahy, kde žijí movitější obyvatelé, kteří mají blíže k Drahošovi než k „lidovému“kandidátovi Zemanovi.

Určité sousedské podpory se dočkal i třetí na pásce Pavel Fischer. V Pitkovicích, což byl jeden z volebních okrsků v městské části Praha 22, získal přes 19 procent hlasů. Po 34 procentech pro Drahoše to byl v místě s 1 542 obyvateli druhý nejvyšší zisk hlasů. Třetí skončil Michal Horáček s 15,24 procenta hlasů a až na bramborovém místě Miloš Zeman s 13 procenty.

Jiní prezidentští kandidáti už si takovou podporu od svých bližních nevysloužili. Expremiér Mirek Topolánek před volbami v MF DNES uvedl, že Praha je mu sice blízká, ale jeho srdce patří Ostravě. On sám pak pravděpodobně nepřirostl k srdci lidem ve svém volebním okrsku v Dejvicích. Skončil tam až pátý s necelými 11 procenty hlasů, avšak oproti celostátnímu výsledku jde přece jen o lepší číslo.

Nejinak tomu bylo i u dalších kandidátů žijících v hlavním městě. Marek Hilšer na Pohořelci skončil na čtvrtém místě s 12 procenty za prvním Drahošem, druhým Fischerem a třetím Zemanem. Ve stejném pořadí se umístili kandidáti v Praze 1 celkově.

Zbylí dva pražští kandidáti, Petr Hannig (Rozumní) a Vratislav Kulhánek (ODA), ve svých domovských okrscích propadli stejně drtivě jako v konečných výsledcích za celou Českou republiku. Hannig v kunratickém okrsku nezískal ani procento hlasů, stejně dopadl na Vinohradech i bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Kulhánek.

Že sousedství v Praze příliš netáhne, není podle sociologa Sládka náhoda. „V politické rovině hraje skutečnost, že je onen kandidát ‚můj soused‘, jen jednu z několika malých rolí. Speciálně u prezidentských voleb uvažují lidé méně osobně,“míní Sládek. Podporu do voleb ale u Pražanů Miloš Zeman cíleně nehledal, místo toho vyjížděl do regionů. Praha tak v prvním kole prezidentské volby patřila Jiřímu Drahošovi, stejně jako minulou volbu patřila Zemanovu oponentovi Karlu Schwarzenbergovi. Zřejmě i proto stávající prezident Zeman hlavní město během své „pětiletky“oficiálně ani jednou nenavštívil. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček loni uvedl, že Prahu by mohl prezident navštívit případně až v druhém období. Od plánovaného „výjezdu“do ní před druhým kolem voleb totiž nakonec Hrad upustil. Na bydliště se nehledí