Co Unie nezaplatí
MF DNES zanalyzovala z veřejných zdrojů statistiku dotací. Velká čísla nevycházejí špatně
esko má za období 2007 až 2013 nárok na 697 miliard korun z Bruselu. Zároveň za toto období do unijního rozpočtu odvedlo 264 miliard korun. To znamená, že bezmála čtyřicet procent „evropských“dotací jde vlastně z kapsy českých daňových poplatníků.
Ministerstvo financí teď s Evropskou komisí postupně uzavírá jednotlivé operační programy a vyřazuje z nich projekty, které jsou problémové. „Evropská komise navrhla vyjmout výdaje, které jsou předmětem správního či trestního řízení či šetření OLAF, z evropského financování,“uvedlo ministerstvo.
Na základě dotazů na jednotlivé ROP a na ministerstva, která operační programy mají na starosti, MF DNES napočítala nejméně 84 problémových projektů za celkem 1,7 miliardy korun, přičemž nejméně pět desítek z nich šetří nebo šetřila policie. „U projektů šetřených policií může být otázka dořešení, zdali byl, či nebyl spáchán trestný čin, i otázkou několika let a v takovém případě může být nutné je vyjmout a dořešit na národní úrovni,“uvedl Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které řídí dotační politiku.
Zmíněnou sumu nám ale Brusel neodepře – balík problematických projektů nahradí nebo už nahradila ministerstva jinými ve stejné hodnotě. Dotace totiž fungují tak, že se peníze příjemcům zaplatí ze státního rozpočtu a teprve potom si je Česko nárokuje v EU. Bude to tedy česká finanční správa, kdo v případě podvodů či jiných nesrovnalostí bude vymáhat peníze od příjemců zpátky.
Ne vždycky se dotace musejí vracet kvůli lumpárnám. Někdy se projekt skutečně postaví nebo se dotovaná akce uskuteční, ale kvůli administrativní chybě o dotace dotyčný přijde. Kolik a kteří příjemci museli vracet, finanční správa nezveřejňuje s odkazem na daňovou mlčenlivost. Naposledy před třemi lety dala dohromady alespoň souhrnné údaje: v říjnu 2014 vyměřila příjemcům vrátit celkem 2,6 miliardy korun včetně pokut a penále, přičemž následně jim na pokutách 660 milionů odpustila. Nejvíc se mělo vracet z programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Jisté je, že číslo mezitím narůstá – řada projektů mohla zkrachovat a nesplnila tak podmínku udržet se při životě nejméně pět, v případě investic pak minimálně deset let. Současně také probíhají kontroly, které mohou odhalit další nedostatky. OP Technická pomoc, Integrovaný OP 47,44 mld. 680 mil.
Samostatná kategorie jsou „Čapí hnízda“– údajné zakrývání a změna vlastníka s úmyslem získat nárok na dotaci totiž nebude ojedinělý případ. Podle ekonoma Jiřího Skuhrovce z akademického spolku Econlab šlo za posledních deset let firmám s neznámým majitelem 2 367 dotací v celkové hodnotě asi 30 miliard korun a dalších 8 miliard dostali příjemci, kteří těsně po přidělení dotace přešli pod nějaký koncern. O vrácení, či nevrácení za Čapí hnízdo bude zřejmě muset rozhodnout až soud.