Kytarový virtuos Satriani sází na energii Redhotů a Deep Purple

Žánr instrumentálek už se v dnešní muzice moc nenosí, naštěstí tu však stále je Joe Satriani, který jej udržuje při životě. A není to nějaké vegetativní přežívání, na aktuální desce What Happens Next se do toho fenomenální americký kytarista opírá s neutuchající energií.

K tomu mu nemalou měrou dopomáhají dva parťáci, které k nahrávání přizval – bubeník Red Hot Chili Peppers Chad Smith a někdejší baskytarista Deep Purple Glenn Hughes. Takže toho, že by na albu zněly nějaké ucourané cajdáky, se opravdu netřeba bát. Nahrávka od začátku perfektně šlape a náboj neztrácí ani po padesáti minutách poslechu u poslední skladby Forever and Ever.

Ta sice patří k pomalejším kouskům a spolu s písní Cherry Blossoms by snad šla označit za baladu, ale ani při zvolněném tempu Satriani rozhodně nenudí. A zrovna v závěrečné skladbě trochu uzavírá kruh. Protože, ač si kytarista vybudoval svůj vlastní a jedinečný rukopis, první tóny Forever and Ever znějí, jako by je zahrál sám mistr tohoto nástroje Jimi Hendrix, jehož tragická smrt v roce 1970 vyburcovala mladého Satrianiho k zájmu o elektrickou kytaru.

A pak je tu ještě jeden důležitý prvek, za který můžeme vděčit Satrianimu coby autorovi. Přesto, že vzhledem k pojetí jeho hudby i nástrojovému obsazení poslední nahrávky by se mohlo zdát, že výrazové prostředky jsou tu velmi omezené, zdaleka to tak není.

Satriani tu i bez zpěvu dokáže vyloudit celou paletu barev a zvuků a takovou spoustu melodických linek, že vůbec nehrozí, že by se Kytarový mág těch dvanáct skladeb slilo v jednu. Jeho kytara je tu kreativnější a výraznější než leckterý unylý indie zpěvák.

Takže si tu poslechneme nefalšovaný hard rock v podobě Energy, lehce robotickou temnou kytaru ve skladbě Catbot i trochu roztancovanou píseň nazvanou Super Funky Badass. Satriani album What Happens Next charakterizoval jako „pure rock and soul“, kde jde spíš o duši než o soul jako žánr. Ale hudební „očista“jeho nahrávce rozhodně svědčí.

What Happens Next Joe Satriani Debut britské spisovatelky Katie Khanové Zadrž hvězdy oplývá ambicemi. Jenže sci-fi romance s přesahem do politiky i životního prostředí je jednoduše na začínající autorku trochu zběsilá kombinace. Pokud však jejím cílem bylo pouze sepsat předlohu pro průměrný hollywoodský kasovní trhák, splňuje snad všechny podmínky.

Jádro autorčiny prvotiny spočívá v příběhu starém jako lidstvo samo. Zamilovaný pár stojící proti diktátu společnosti. Systém Europia svým občanům ukládá dvě základní povinnosti. V pravidelných časových intervalech musí měnit místo svého působení a nesmí navázat dlouhodobý vztah do 35. narozenin. Má se tak předejít zbytečné diskriminaci, která by mohla vést k nestabilitě ve společnosti.

Protagonisté Max a Carys však dostanou výjimku. Společné soužití si mohou vyzkoušet dříve. Jenom musí svou lásku pěstovat ve vesmíru, nikoliv na Zemi. Právě tady se dostáváme na samotný začátek vyprávění, který je však koncem pro jeho hrdiny. Dochází jim kyslík a před sebou mají posledních 90 minut života. Jak ubývají stránky, ubývá jim i šance na přežití, pro čtenáře však proložená retrospektiva- Katie Khanová