Na hradě děti nepláčou
Na Pražském hradě se za sto let vystřídalo jedenáct prezidentů a třináct prvních dam a dcer.
Podobná scéna se na Pražském hradě nikdy neodehrála a možná ani neodehraje. Prezident sedí za stolem v pracovně a kolem si hrají jeho děti. Fotografové nadšení zabírají, jak vykukují zpod pracovního stolu, zatímco tatínek prezident plní státnické povinnosti. V Oválné pracovně Bílého domu u amerických prezidentů věc obvyklá. Před padesáti lety je na takové ikonické fotce John F. Kennedy se synem Johnem juniorem, před deseti Barack Obama s dcerou Sashou.
Za stoletou historii republiky se v pracovně na Pražském hradě vystřídalo jedenáct mužů. Spíše než o otce se ale jedná o dědečky, osamělé stárnoucí muže nebo stranické funkcionáře, kteří svou rodinu nijak neprezentovali. „Nebyla snaha to zveřejňovat, neexistoval bulvár, a dokonce teprve když s Husákovou ženou Vierou spadla helikoptéra, se většina lidí dozvěděla, že měl manželku,“popisuje rodinu posledního komunistického prezidenta jeho životopisec Michal Macháček. Ostatně, když se Gustav Husák v roce 1975 stal prezidentem, byli jeho dva synové z prvního manželství třicátníci.
Jediným mužem, který byl na Hradě nebo v Lánech obklopen rodinou, byl T. G. Masaryk. Po smrti jeho ženy Charlotte šéfovala prezidentské domácnosti dcera Alice, častým hostem tu byl i syn Jan a dcera Olga. Kolem prezidenta zakladatele se tak motala hned čtyři vnoučata. Dcery předčasně zesnulého Masarykova syna Herberta Anna a Herberta nebo Olžini synové Herbert a Leonard Revilliodovi.
Masarykovu rodinu postihla řada tragických úmrtí, předčasně zemřeli i oba vnuci. Nadaný houslový virtuos Herbert skonal na následky střelné rány do břicha, přičemž dodnes není jasné, zda šlo o sebevraždu, či vraždu. Leonard, nadporučík Britského královského letectva (RAF), zemřel při strážce dvou bombardérů v mlze během II. světové války.
Oba připomíná prakticky neznámé sousoší na pražském Petříně, kousek od dolní stanice lanovky. Socha TGM a jeho vnuci
Karla Dvořáka, dva nazí chlapci si v bazénku hrají s rybkou a žábami. Právě Masarykovi vnuci byli inspirací a předlohou pro tohle dílo.
Masarykův následník Eduard Beneš byl bezdětný. Jeho žena Hana se ale stala vzorem pro všechny další první dámy. Kvůli nemoci a brzkému úmrtí Charlotty Masarykové to byla ona, kdo vytvořil představu o československé první dámě. Během první republiky vstoupila do povědomí jako manželka ministra zahraničí.
Hana Benešová byla překvapivě vzorem i pro Martu Gottwaldovou. Tu před válkou nejspíš ani nenapadlo, že by někdy mohla skončit na Pražském hradě jako první dáma. Byla žena z lidu, pracovala jako služka nebo číšnice a s Klementem Gottwaldem ji spojovala jen společná nemanželská dcera Marta. „Po léta měla spíš co dělat s policisty, kteří jí ztěžovali život, než s lidmi z takzvané lepší společnosti,“uvádí historik Jiří Pernes.
Snaha vyrovnat se populární předchůdkyni přinášela řadu komických momentů. Nechala se titulovat „milostivá paní“, v letních vedrech nosila drahé kožešiny a v módních salonech si nechávala šít modely, které se na její korpulentní postavu nehodily. Po válce se jejím zetěm stal Alexej Čepička, budoucí ministr obrany. Dcera Marta studovala v Moskvě a až do politického pádu manžela působila na ministerstvu zahraničí.
Zcela odlišný je osud rodiny dalšího z prezidentů generála Ludvíka Svobody. Po Mnichovu odešel do exilu. Manželka Irena spolupracovala s odbojem. Jeho jediný syn Miroslav byl v 17 letech popraven v koncentračním táboře, kde zahynuli i dva bratři Ireny Svobodové a její matka. Irena se s dcerou Zoe ukrývaly až do konce války.
Děti a vnoučata se na Hrad vrátila až s Václavem Klausem. Jeho syn publikoval i fotografii, jak se Klausův vnuk Jakub prohání na odrážedle lánským parkem.