Stát vyhošťuje cizince, firmy je chtějí dovážet

Podle ministerstva vnitra bylo za poslední dva roky vyhoštěno přes osm tisíc cizinců, z toho bezmála pět tisíc proto, že se podobně jako Tuya ocitli bez povolení k pobytu nebo k práci. Přitom tato žena přijela z Mongolska legálně za prací a nespáchala žádný kriminální čin.

Než vyčerpají všechny možnosti obrany a než uplynou všechny odvolací lhůty, tito lidé musí z něčeho žít. Na zprostředkování práce v Česku a na cestu si často půjčili od příbuzných či od zprostředkovatelů a potřebují dluhy splácet. Někdy pomohou znovu příbuzní. A najdou se české firmy, které jim rády nabídnou práci za nízkou mzdu načerno.

Je to paradox. Na druhé straně čeští zaměstnavatelé marně hledají prostřednictvím úřadů práce lidi na 216 tisíc volných pracovních míst. Firmy navíc oficiálně volají po snazším dovozu pracovních sil z Mongolska, Uzbekistánu, Vietnamu a Ukrajiny. Vedle předloni zavedeného „režimu Ukrajina“, který udělování zaměstnaneckých karet zjednodušuje, připravuje ministerstvo zahraničních věcí také podobné režimy pro lidi ze zmíněných zemí. „Ti lidé už tu jsou, stačí je legalizovat, netřeba dovážet,“podotýká Adža Erdenebat z neziskovky SIMI.

47 tisíc cizinců ze třetích zemí u nás pobývá přechodně za účelem výdělku. Volný přístup na trh práce však mají i další tisíce cizinců. „Například ti, kteří v ČR studují, nebo cizinci, kteří zde pobývají za účelem společného soužití rodiny,“upřesňuje ministerstvo.

Opatrnost vnitra odráží politiku a s ní strach veřejnosti z cizinců. Zaznívají obavy, že by se tu mohli usadit natrvalo a brát Čechům práci. Případně, že sem přišli žít ze sociálních dávek a parazitovat na zbytku společnosti. „Ti lidé sem přišli legálně, nepřišli si pro azyl ani pro dávky, ale pracovat. Co je na tom špatného? Jsou pro zdejší společnost hodnotní nejenom z ekonomického hlediska,“dodává právník Tomáš Verčimák.

Pro úplnost – za mezinárodní ochranou (azylem) sem loni přišlo a požádalo o ni 1 448 cizinců ze třetích zemí – nejvíce jich je z Ukrajiny (434), Ázerbájdžánu (129) a Gruzie (129). Vnitro schválilo desetinu žádostí.