Petr Vaněk nabízí počítačový kurz na jevišti

vod do práce s počítačem – Rekvalifikační kurz ÚMČ Praha 9. Název inscenace, kterou v pražské Akropoli uvádí výrazný tým, se zdá hodně matoucí. Herec Petr Vaněk, dramatik/matematik René Levínský, režisérka Johana Švarcová a dramaturgyně Národního divadla Marta Ljubková nachystali hodně specifický útvar. V jeho středu se nachází postava školitele inženýra Jaromíra Stromšíka.

„Třicet čtyři let, svobodný, bezdětný. Jaromírovy ruce míří v podstatě nepřetržitě téměř svisle, kolmo k linii podlahy, na rukou není možno pozorovat nijaké svalstvo či jinou podobnou hmotu. Ruce jsou k tělu vůbec jen zběžně, čili halabala, připevněny, oba ramenní panty jsou silně vyčlochtány,“zní popis jediného hrdiny kusu, kterého ztvárňuje Petr Vaněk.

„Divák se má rekvalifikovat ve svém životě. Kurz je jednoznačně zaměřený na práci s písíčkem, jde o Linux a další operační systémy,“popisuje herec, aniž by vypadl ze své role.

Kus původně uvedli pouze v rámci podzimního festivalu 4+4 dny v pohybu. Pro velký úspěch jej však nyní pražská Akropolis hodlá nabízet i v běžné produkci, nejbližší termíny jsou v plánu na 26. a 27. ledna.

„Je to docu-divadlo s přesahem do komiky,“říká už vážně Vaněk. „Diváci měli pocit, že přišli na Školitel opravdový rekvalifikační kurz. To je pro nás pochvala, toho jsme chtěli dosáhnout,“pochvaluje si herec.

„Představení se přitom nemusí hrát v typickém divadle,“upozorňuje Vaněk a dodává, že by se nebránil uvádět jej i speciálně pro různé firmy či kdekoli v libovolných prostorách.

„I v Akropoli se prostor bude upravovat, aby lidé měli pocit, že přicházejí do počítačové učebny,“upřesňuje. Tvůrci se snaží navodit iluzi opravdového kurzu, každý z diváků si sedne ke svému PC.

„Nedochází k žádné interakci, jenom musíte na svém počítači splnit nějaké zadání. Diváci jsou vlastně na přednášce,“vysvětluje Vaněk, který sám Levínského oslovil, aby takový formát hry připravil.

Známý dramatik, jehož hru Dotkni se vesmíru a pokračuj uvádí od předloňského roku pražské Národní divadlo, proto napsal text, který mimo jiné vzdává hold zesnulé postavičce českého internetu Michalu Kolesovi. Ten před lety zaujal svými příspěvky na nejrůznějších fórech a podivnými dotazy týkajícími se tematiky plavání.

„Četl jsem o něm článek a povídali jsme si o tom s Reném,“popisuje Vaněk. Tvůrci se však ve hře vyhnuli kritice přílišného trávení času u počítače.

„Máme takové překvapení na závěr, kdy si divák může zahrát jednu hru svého dětství,“láká Vaněk.