Konec práce zadarmo

Co se platí z peněz na inkluzi? Zeptali jsme se ředitelů dvou škol, za co stát vloni dal přes 2 miliardy.

Ráno se do církevní malotřídky ve středočeské Petroupimi sjíždějí děti ze širokého okolí. Přes deset z padesátky žáků má posudek z pedagogicko-psychologické poradny. Zdejší škola je pověstná tím, že si umí poradit i tam, kde jiné školy selhávají.

Základní škola Májová v Ostrově u Karlových Varů je oproti Petroupimi obr, chodí tam více než pět set dětí. Posudek z poradny s nárokem na podporu jich má zhruba desetina. Z velké části v podobě doučování. Ani to není náhodou, na Karlovarsku končí nadprůměrně velký počet dětí školu pouze se základním vzděláním.

Na tom, jaké mají tyto školy žáky, se inkluzí nic nezměnilo. Změnil se systém financování. Podpora pro školy, které se starají o znevýhodněné děti, stála loni stát více než 2 miliardy, odhady na tento rok hovoří o pěti miliardách. Nový ministr Robert Plaga chce udělat revizi a náklady snížit. V rozpočtu na to má opět jen dvě miliardy. Nárůst nákladů zkritizoval i Andrej Babiš.

Na to, co udělala inkluze s jejich rozpočtem, se MF DNES zeptala ředitelů dvou škol.

Škola v Petroupimi má zhruba pětimilionový rozpočet, z toho je 1,3 milionu z jiných zdrojů než od státu, ať už z darů od rodičů, nebo různých grantů. „Z těchto peněz se vždy nejvíc doplácelo na asistenty pedagoga. Roky jsem ani neměla odvahu jim říct, kolik mi ministerstvo posílá, nestačilo by to ani na dopravu k nám,“říká ředitelka Jitka Hřebecká. Její děti přitom na asistenta na základě posudku z poradny měly nárok už dávno před inkluzí, a tak jim ho zajistit musela.

Peníze, které ministerstvo posílalo na platy asistentů, postupně rostly už před inkluzí. Z počátečních necelých čtyř tisíc částka narostla nejdříve na 15 a za ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) na 20 tisíc a po inkluzi na 23 tisíc.

Než se tak stalo, škola to řešila různě. Na méně kvalifikovanou činnost například využívala i projekty úřadu práce, který v oblastech s vyšší mírou nezaměstnanost přispíval na platy nezaměstnaných. „Už u nás nepracují, nezaměstnanost klesla a projekt byl utlumen,“podotýká ředitelka.

To odměnu lidí, kteří pracují s dětmi přímo ve třídách a na které mají v Petroupimi vysoké nároky, neřešilo. „Když peníze nestačily, rodiče dopláceli a my jsme si ve sboru běžně snižovali platy,“dodává Jitka Hřebecká.

Počet asistentských míst inkluze na petroupimské základce neovlivnila, zato znamenala stabilizaci rozpočtu školy. „Poprvé jsme zažili, že jsme měli asistenty a speciální pedagožku, tedy to, co pro děti potřebujeme a zároveň jsme jim povinni poskytovat, sanované ze státního rozpočtu,“říká Jitka Hřebecká.

Na druhou stranu stát ušetřil na normativu. To je částka, kterou ministerstvo školám posílá na platy učitelů podle počtu žáků. Na děti s diagnózou posílalo roční příspěvek v řádu tisíců korun, například pro autistické dítě to podle Jitky Hřebecké bylo zhruba 50 tisíc ročně.

Na rozdíl od Petroupimi v Ostrově dětí, které mají nárok na podporu, přibylo. Zhruba polovina z padesáti žáků s posudkem z poradny a nárokem na podporu má výukové potíže. Poradny jim předepisují systematické doučování.

„Šanci, že dokončí všech devět ročníků základní školy, vidím jako velké plus,“říká ředitel školy Rudolf Radoň. Dříve na doučování peníze škola neměla, kolika z těchto dětí se učitelé věnovali před inkluzí, si Radoň odhadnout netroufá. „Dělali to zadarmo a bylo to zcela na jejich ochotě,“vysvětluje.

Jak moc to pomůže, si zatím netroufá odhadnout, po roce je podle něj ještě příliš brzy. „Zatím jsme zaznamenali lehký pokles v počtu dětí, které dělaly opravnou zkoušku, zhruba o deset procent. Z těch dětí, které opravnou zkoušku dělaly, ale měl podpůrné opatření předepsáno jen jeden žák. A ten uspěl,“říká ředitel školy Májová v Ostrově Rudolf Radoň.

Dvacetimilionový rozpočet školy narostl asi o 15 procent, ale v příštím roce to bude méně. Dokupovali totiž pomůcky, které chyběly dlouhodobě. „Dříve jsme museli žádat o dotaci, znamenalo to spoustu papírování a ne vždy jsme uspěli,“říká. O dotaci žádali například pro dítě se špatně vyvinutými horními končetinami, které u nich chodí na 1. stupeň. Dostali jen desetinu potřebné částky. Větší problém než peníze jsou dnes čekací doby u objednávkami zahlcených výrobců.

Asistentů pedagoga, na jejichž platy jde velká část inkluzivního rozpočtu, ani u nich nepřibylo. „Jeho plat už ale nebolí rozpočet školy. Dostaneme na ně plnou částku a nemusíme jejich platy dorovnávat z peněz určených na odměny učitelů,“dodává Rudolf Radoň.