Státní peníze pro start-upy mohou být polibkem smrti

Stát finišuje s přípravou fondu, který má rozdělit téměř 1,3 miliardy z evropských peněz mezi začínající nadějné podnikatele. Podle lidí ze start-upové scény však hrozí, že stát nedokáže tuto sumu vynaložit účelně. Státní peníze prý mohou navíc pokřivit trh.

Národní inovační fond se má zaměřit na podporu projektů na samotném startu podnikání. Tedy ve chvíli, kdy ještě začínající firma nemá žádné zákazníky a komerční úspěch je jí na hony vzdálený. Taková investice bývá značně riziková a projekt v bance získá půjčku jen stěží.

Největší obava pramení z toho, že státní peníze přitečou jen do méně kvalitních projektů. „O dobré projekty se poperou soukromí investoři. A za státem si pro peníze půjdou jen ty horší nápady, které u tradičních investorů neuspěly,“říká šéf start-upového inkubátoru UP21 Vítek Šubert.

Soukromým investorům to podle něj může prodražit financování start-upů, které budou mít potenciál, protože si automaticky řeknou o víc peněz.

„Zapojení státu může být navíc polibkem smrti pro další kola financování,“upozorňuje Šubert. Fond totiž výměnou za investici získá ve start-upu kapitálový podíl. A je možné, že soukromí investoři se do spolupráce se státem moc nepohrnou.

Lidé ze start-upů tvrdí, že v Česku je dostatek privátního kapitálu, aby pokryl poptávku. „Paradoxně je dnes na trhu více peněz než kvalitních projektů. Hrozí, že podporu získají ty projekty a nápady, které by za normálních okolností nepřežily,“říká zakladatel a šéf společnosti Twisto Michal Šmída.

„Jen v loňském roce jsme viděli sedm stovek projektů, z nichž jsme podpořili jen osm,“říká Šubert. A mezi projekty, které podporu v prvotní fázi získají, je velká úmrtnost. Ve chvíli, kdy jde o veřejné peníze, to může být problém. Soukromí investoři to mají však propočítané tak, že v delším období vydělají úspěšné projekty dostatek peněz na ty, které skončí.

Navíc není jisté, zda stát dokáže přilákat a zaplatit odborníky, kteří dokážou vybrat vhodné projekty a posoudit jejich životaschopnost. „Může se stát, že fond bude jenom naslepo rozdávat peníze,“obává se Šmída.

Toho se však ministerstvo průmyslu, které má vznik fondu na starosti, nebojí. „Manažeři musí být kvalifikovaní odborníci s dlouholetou zkušeností z finančního trhu a soukromých fondů. Naplnění těchto kritérií je mimo jiné posuzováno i ze strany ČNB,“říká mluvčí ministerstva Kryštof Čeřovský.

Stát už některé zaměstnance vznikajícího fondu vybral, kvůli požadavkům centrální banky však musel zopakovat výběrové řízení na vedoucí pracovníky. Jeho výsledky

miliardy korun mají být známy v únoru.

„Přípravy jsou ve finální fázi. Žádost o povolení činnosti u ČNB byla podána v květnu minulého roku. Dokončení licenčního procesu a vznik společnosti očekáváme krátce po dokončení výběru vedoucích osob,“dodává Čeřovský. To je proti původním plánům značné zpoždění. Koncept, který nahradil původně plánovaný „seed fond“, měl začít fungovat už předloni. Ministerstvo na něj vyčlenilo 40 milionů eur ze strukturálních fondů, dalších 10 milionů získalo od Evropského investičního fondu.

O vzniku seed fondu se začalo mluvit už před více než osmi lety. Tehdy to podle ministra průmyslu Tomáše Hünera byla dobrá myšlenka. „Dnes je ale doba zcela jiná a já nejsem přesvědčen, že forma finanční podpory start-upu ze strany států, tak jak ji zamýšlí NIF, tedy kapitálovými vstupy do začínajících společností, je ta nejvhodnější,“prohlásil ministr minulý týden v rozhovoru pro MF DNES.

O tom, na jaké projekty se fond zaměří, se nyní diskutuje. „MPO by chtělo podnítit vznik nových projektů, které budou hledat uplatnění výsledků výzkumu a vývoje na trhu. Například formou nově vzniklých spin-off společností se záměrem vstupu na trh s novým produktem či službou, které jsou výsledkem výzkumné činnosti,“dodává Čeřovský.

Lidé, kteří se pohybují ve světě start-upů, shodně tvrdí, že nadějným firmám by stát měl pomáhat spíše jinak. Třeba zjednodušením byrokracie. André Dravecký, zakladatel a šéf technologické firmy ShipVio, například navrhuje, aby start-upy, do nichž investují rizikové fondy, neplatily v prvních letech daně a odvody za zaměstnance.

„Stát by neměl mít ambici nahrazovat soukromé investory, ale měl by případně pomáhat otevírat dveře. My za dnešní úspěch v USA zčásti vděčíme programu CzechAccelerator, který nám pomohl v zámoří,“dodává spoluzakladatel společnosti STRV Lubo Smid.