Hrozí nám, že se Islámský stát usídlí na Balkáně?
Angelu Merkelovou při sestavování koaliční vlády dostihla její vstřícnost k migrantům. Přispěla k tomu Alternativa pro Německo (AfD), která pozměnila strukturu politické scény. Kancléřku může dostat z krize jen sebeobětování sociálních demokratů. K potížím s ilegálními migranty Němcům přibyli navrátilci z Islámského státu a jejich rodiny. Jsou naneštěstí německými občany.
Francouzský prezident Emmanuel Macron sice formálně skončil s téměř tříletým mimořádným stavem, ale de facto jen šalamounsky přenesl pravomoci s ním spojené na policii. Ta loni překazila dvacet teroristických činů. To je varující počet. O rakouském vicekancléři Heinzi-Christianovi Strachem se zase proslýchá, že by nejraději internoval migranty v kasárnách. Proti migrantům přitvrzují i skandinávské země.
Děje se tak v situaci, kdy džihádisté z Islámského státu byli širokou koalicí států v podstatě poraženi a ztratili v Sýrii a Iráku takřka veškeré území. A jak už to bývá, dochází-li ke globálnějším změnám, vzápětí se najde pro novou situaci označení. Teď v reakci na porážku chalífátu konkrétně pojem postchalífát. Přišel s ním bezpečnostní expert Shaul Shay z izraelského Institutu pro politiku a strategii.
Islamisté v éře postchalífátu se budou snažit najít pro existenci Islámského státu kromě no-go zón nové základny. Jednou z nich by se podle více signálů mohl stát Balkán. Nelze zastřít, že po občanské válce v Jugoslávii přinejmenším jeho jižní část rozhodně nepatří mezi stabilní oblasti Evropy. Žijí tu i radikální muslimové a vracejí se sem džihádisté poraženého Islámského státu. To podle bezpečnostních expertů vytváří rizikové zázemí pro teroristické aktivity. Jako všude, kde žijí původní muslimské komunity.
Pro evropské společenství je to výzva k vyšší míře integrace balkánských zemí do evropského hospodářského a bezpečnostního prostoru. Stejně tak je nutné vyřešit oboustranně přijatelné vztahy Evropské unie s aliančním Tureckem jako s klíčovým aktérem v zázemí tohoto geopolitického prostoru.