Jako dort bez třešničky
Užívá si sportovní penzi, ale hokej mu chybí. Proto se Petr Nedvěd těší na olympiádu. I když...
Stal se z něj exemplář, který by se vyjímal v hokejovém muzeu. Jako kanadský útočník v roce 1994 zažil poslední olympiádu bez hvězd NHL. A jako český reprezentant se Petr Nedvěd před čtyřmi lety zúčastnil olympijského turnaje, kde zase naposledy startovala největší esa ze zámořské ligy. „Já jsem prostě všude,“rozesměje se šestačtyřicetiletý prošedivělý elegán. Byla to až symbolická nadsázka. Když se včera zveřejňovala česká nominace na obnovené Utkání hvězd, bývalý útočník byl opět u toho. Z Nedvěda se stal generální manažer extraligového výběru na mezinárodní exhibici (17. února).
Kromě ní mluvil o životě hokejového rentiéra, o budoucnosti i o únorové olympiádě v Koreji. „Naše šance jsou procentuálně daleko větší bez hráčů z NHL. Pevně věřím, že přivezeme medaili,“říká Nedvěd. To nevím, nebyl jsem generální manažer Z hráčů tam byl Paul Kariya nebo Chris Kontos. Nikdo nám nedával velké šance, že můžeme uspět, a pro nás to byl obrovský úspěch. Na druhou stranu převládlo obrovské zklamání, protože jsme ve finále na penalty. prohráli Kanaďané jsou semknutí pořád, mají to v sobě. Jsou sebevědomí a věří si za každé situace. I když neměli takový mančaft, nebyl v týmu jediný hráč, který by nevěřil v úspěch. Samozřejmě, kdyby nám někdo před turnajem řekl, že půjdeme do finále, nevím, jestli bychom tomu úplně věřili. Ale získal jsem takový pocit, že Kanaďané se rodí s hokejovým sebevědomím.
Jako dort bez třešničky. Bohužel. Je to škoda, vesměs nejlepší hráči tam nebudou. Pořád je to ale skvělý turnaj. Vyhraješ, máš zlatou a nikdo ti ji nevezme. Obě olympiády pro mě byly nádherné a v Lillehammeru mi ani nepřišlo, že by to bylo nějaké ochuzené. Neviděl jsem v tom nějakou kaňku olympiády. Když se dívám nazpátek, je to pravda. Předtím to byl normální stav. Teď je to špatný stav. Beru to i z hlediska médií nebude to až tak sledované a vyhrocené jako s hráči NHL. To je realita. Neplatí to tolik pro Kanaďany, ale u Američanů cítím daleko větší nezájem. Minulý týden jsem přiletěl do Česka, hodně času trávím na Miami, snažím se často sportovat. Hraju tenis nebo golf. Počasí v Miami přes zimu je krásné. V budoucnosti by se to mohlo změnit.
Hokej mě pořád baví a zároveň mi chybí. Pevně věřím, že se jednou do hokeje vrátím, ale momentálně nemá cenu se o tom bavit. Je to stejné, není to na pořadu dne. Liberec je pro mě srdcová záležitost, možná jednoho krásného dne to nastane, ale momentálně ne. Liberec je v dobrých rukou, není vůbec důvod něco měnit. S dresem pro All Star Cup Zaprvé musí být nějaký zájem, to je start. Potom záleží na situaci a za jakých podmínek. Život se vám úplně změní a nad tím je třeba také přemýšlet. Je to součást práce, stres by mi nevadil. S tím do toho jdeš. V momentě, kdy ti to vadí, je lepší si najít něco jiného. Každý hokejista řekne, že je jednodušší hrát než trénovat, ale stres je ve finále skoro stejný. Na adrenalin je většina z nás zvyklá. Fakta Turnaj hvězd v Bratislavě Zatím takhle nepřemýšlím, většinu zimy netrávím v Česku, ale je to ideální možnost načichnout zase hokejem. Hlavní slovo ale při výběru hráčů měli trenéři. Hokej sleduju neustále, naplňuje mě, ale nejsem s hráči v každodenním kontaktu.