Spolupráce, co šlape. Berdychův kouč: Má dál co nabídnout

Jejich spolupráce je stále mladičká, trvá necelých sedm měsíců a Tomáš Berdych už pod vedením Martina Štěpánka prošel do semifinále Wimbledonu a nyní je ve čtvrtfinále Australian Open. To vážně nezní špatně. „Už v Londýně hrál perfektně, ale tenis na trávě je hodně specifický. Na betonu a antuce bolí mnohem víc, na to potřebujete být zdravý,“říká Štěpánek. „A taky už je teď Tomáš mentálně jinak nastavený.“

Což je z velké části zásluha muže, který se narodil na Kubě, v mládí s rodiči putoval Latinskou Amerikou, sám hrál tenis, trénoval Chorvata Dodiga a dostal se až k aktuálně nejlepšímu Čechovi s raketou.

Neměli to snadné, když se Berdych musel kurýrovat z bolesti beder. Nakonec ale nevýhodu otočili v plus. „Začali jsme pomalu, Tomáš se hodně věnoval rehabilitaci, dal se dohromady,“líčí Štěpánek. „A pak jsme měli dlouhý tréninkový blok, bylo to pro něj perfektní období, nabral spoustu sil, pracovali jsme na nějakých nových věcech.“

Ve 32 letech působí Berdych osvěženě, o postup do semifinále se utká s Rogerem Federerem. S mužem, který ho loni v Melbourne vyřadil již ve 3. kole v rámci svého velkolepého comebacku – a celé generaci báječných třicátníků tím nabídl alternativní úhel pohledu. „Snažil jsem se Tomášovi vysvětlit, že musí i trochu jinak přemýšlet, že už se nemůžeme honit za každým turnajem,“říká Štěpánek. „Že už přece jenom má svá léta. Ale taky svoji kvalitu! Teď to dokazuje.“

Čím? Vším, chce se říci. „Začal se mnohem líp pohybovat. Nebojí se chodit víc do balonu, klidně dopředu na síť. Zase začal hrát svůj agresivní tenis, kterým ostatní přehrává,“ říká Berdychův kouč. „První zápas mu hrozně pomohl. Nabral sebevědomí a je teď na docela dobré vlně.“

A také je zdravý, což si od chvíle, kdy jej Štěpánek na sklonku loňského června začal koučovat, často říci nemohli. „Samozřejmě, že každý třicátník nějakou bolest má. Ale žít se s tím dá, a pokud bolest není limitující, pořád má co nabídnout.“

Berdych cítí totéž. V dobrém slova smyslu teď žije od zápasu k zápasu. Jak dlouho ještě?

„Dokud mi bude zdraví sloužit, chci do toho šlapat. Neřeším, jestli to bude rok nebo dva; chci mít hlavně radost ze hry,“pronesl. „Pokud se jednoho dne probudím a řeknu si, že je konec, tak budiž.“

Pár detailů spolu změnili. Klidně třeba na grandslam vyrazí bez dávky přípravných zápasů – jako teď.

„U hráčů jeho generace v tomhle rozhodují zkušenosti. Vědí, na čem jsou,“popisuje Štěpánek praktické výhody toho, jak dlouho už Berdych zápolí s nejlepšími. „To mladí chtějí všechno hned.“

To, zda Federera, Nadala, Djokoviče, Murrayho i jejich letitého souputníka z Valašského Meziříčí odtlačí stranou výrazně mladší dravci, se zdá jako hlavní tenisová hádanka roku 2018. Štěpánek jasno má. A nejen proto, že se odpověď týká i jeho svěřence.

„Největší rozdíl vidím v tom, že mladí jsou hrozně nárazoví. Hrají fantasticky jeden dva turnaje, ale pak nemají moc zájem, jsou mentálně utahaní. Což můžeme sledovat nejen v tenisu,“říká. „Nijak je neobviňuju, tohle je dané dobou. Jen si vůbec nejsem jistý, jestli ještě někdy nastane doba tak silných a konzistentních hráčů.“

Berdych se mezi ně i bez grandslamového titulu počítá. Kdo ví, nač s novým koučem může dosáhnout, když úvodní půlrok vypadá takto.