Ital potápí palác Svět. Nadějí je možný kupec
Světu, ikonickému domu v Libni, může dát šanci na záchranu již jen nový majitel. Ten stávající je k objektu chátrajícímu dvě desetiletí zcela lhostejný. Na schůzku se zástupci radnice „osmičky“ani nedorazil. LIBEŇ Je to už obehraná libeňská píseň: radnice Městské části Praha 8 hledá páku na to, jak pohnout s italským majitelem domu Svět Antoniem Crispinem. Jenže marně. Šancí na záchranu Světa může být kupec, který by jedinečný, chátrající objekt převzal a „nasypal“do něj nezbytných pár desítek milionů.
V tomto ohledu se situace pohnula k lepšímu. „Už se mi ozvali první zájemci, kteří by měli zájem o zprostředkování kontaktu a zahájení jednání ohledně dalšího osudu domu Svět,“popsal místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus (Strana zelených) aktuální „záchranářské“práce ohledně osudu objektu proslaveného spisovatelem Bohumilem Hrabalem. O koho konkrétně jde, nespecifikoval.
Zda tento úplně nový „prvek ve hře“bude stačit k tomu, aby Antonio Crispino začal konečně smysluplně jednat, není úplně jasné. Vedení „osmičky“v uplynulých dnech hovořilo jen s Crispinovou českou asistentkou Miroslavou Nečasovou. „Důrazně jsem jí sdělil, že události posledních dvaceti let prokázaly, že pokračující chátrání není smysluplné řešení situace. Po panu Crispinovi požadujeme jasné záruky, že se o dům Svět začne starat, anebo ho prodá. Pevně doufám, že začne konečně brát požadavky radnice vážně,“konstatoval Petr Vilgus. Tolik očekávaná lednová schůzka s italským vlastníkem se nekonala. „Hodinu před termínem volali jeho kolegové, že Antonio Crispino zůstal v USA,“uvedl Petr Vilgus.
Vyjednávání s podnikatelem s firmou registrovanou na Bahamách je v zásadě jediná možnost, kterou radnice má. O vyvlastnění Světa se Praha 8 nepokusí. I kdyby se „osmičce“podařilo v právním klání uspět, ohled na obecní rozpočet by jí nedovolil do obnovy Světa investovat.
Crispino koupil palác Svět v roce 1998 a měl s ním prý velké plány. Jenže komplex propadá zkáze. Nepomohly Čekání na záchranu
ani pokuty či hrozby správním řízením. „Stav objektu odpovídá tomu, že do doby, než se jeho vlastníkem stal inženýr Crispino, do něj nikdo neinvestoval. On byl po dlouhých desítkách let první, kdo zafinancoval například rekonstrukci rozvodu elektřiny, plynu, vody,“hájila svého spolupracovníka Miroslava Nečasová.
Konstruktivistický Svět s kinem a automatem zdobí Libeň od 30. let. Vznikl na místě někdejší usedlosti rodu Světů. Vzhledem k nynějšímu stavu budovy hrozí, že by mohl během pár let zmizet z mapy Libně, stejně jako další objekty z éry Bohumila Hrabala a industriální minulosti slavné pražské periferie.
Jen pár desítek metrů od Světa na svůj osud nyní čeká výtopna „Mazutka“, mimořádná technická budova z 60. let, která je součástí unikátního souboru sídliště Invalidovna.
„Aktuálně je ohrožena demolicí, k níž majitel již získal kladné závazné stanovisko Odboru památkové péče magistrátu. Rozhodnutí je o to více alarmující, že již v době projednání žádosti o odstranění stavby byl místními občany podán návrh Světová vzpomínka na prohlášení výtopny za kulturní památku,“uvedl Jan Brejcha z Klubu Za starou Prahu.
Developeři před čtyřmi roky strhli kotelnu, poslední pozůstatek Rustonky, kdysi proslulé strojírny. Do hrabalovské Libně se lžíce bagrů demoličních čet nejvýrazněji zakously v 70. a 80. letech. Asanace citelně zasáhla jádro staré Libně. Stavba stanice metra Palmovka a přilehlého autobusového terminálu pohltila celou Bratrskou ulici a jednu stranu Ludmiliny a Ronkovy ulice. Bourání se nevyhnulo ani ulicím Na Žertvách a Na Hrázi věčnosti. A to včetně někdejšího domu, v němž žil Bohumil Hrabal. Z této lokality dodnes jako vzpomínka přežila libeňská synagoga.
Již dříve bagry požraly řadu libeňských domů. Například kvůli přestavbě komunikačního uzlu pod Vychovatelnou zmizely na přelomu 70. a 80. let domy a domky v okolí Bulovky a Korábu, v dolní části Davídkovy a Střížkovské ulice a na náměstí Na Stráži. 1986