Pravá i levá ruka prezidenta
Loajální úředníci, právníci, odbojáři i kolaboranti. Za kancléře si prezidenti vybírají hlavně přátele
Je nejbližším spolupracovníkem prezidenta republiky. Na starosti má celý chod jeho kanceláře, hospodaření i správu Pražského hradu. Do funkce šéfa prezidentské kanceláře si hlavy státu vybírají ty, kterým pevně věří.
Když přijel na konci roku 1918 zpět do vlasti první prezident Tomáš Masaryk, přivítal ho na Staroměstském náměstí jeho přítel Přemysl Šámal, tehdy ještě pražský primátor a jeden z šéfů domácího protirakouského odboje.
Masaryk si spolehlivého a schopného politika vyžádal do svých služeb. Šámal funkci kancléře prezidenta republiky vykonával nepřetržitě, nejen po celou dobu Masarykova prezidentování, ale i za jeho nástupce Edvarda Beneše.
Patřil tak ke klíčovým figurám tehdejší hradní politiky a mnohými protivníky byl dokonce označován za „šedou eminenci“ovlivňující politiku prezidenta.
Do penze odešel až po nástupu Emila Háchy do prezidentského úřadu ve věku 71 let.
V pohnuté době po rozbití Československa za nacistické okupace země odmítl odejít do exilu a přes poměrně nepříznivý zdravotní stav se s podotknutím, že „víc nemohou, než mne zabít“, se zapojil do rodícího se odboje. Jenže jeho odbojové zkušenosti z dob monarchie nebyly tím nejlepším základem v nové situaci. Metody a možnosti gestapa byly totiž v porovnání s c. k. policií zcela jiné.
V lednu 1940 byl zatčen. Bez ohledu na vysoký věk a špatný zdravotní stav byl nacisty několik měsíců vyslýchán a následně i vězněn v Berlíně, kde také zemřel.
Také jeho syn Jaromír byl za heydrichiády popraven, snachu poslali do Osvětimi a Šámalova dvě vnoučata prošla dětskými tábory v Polsku a posléze byla předána do Německa na poněmčení.
Novým kancléřem se stal právník a bývalý ministr dopravy a blízký spolupracovník premiéra Aloise Eliáše Jiří Havelka. S prezidentem Emilem Háchou se poznal během jeho působení v čele Nejvyššího správního soudu.
I on udržoval kontakty s domácím i zahraničním odbojem. V září 1941 byl zatčen, několik měsíců vězněn a propuštěn byl až na základě intervence Emila Háchy. Do konce války byl držen v domácím vězení. Po válce se dočkal soudu za kolaboraci, ale byl osvobozen.
A před soudem skončil i Havelkův nástupce August Adolf Popelka – další právník na postu kancléře.
Na konci války byl internován Němci za příkaz vyvěšení československé a spojenecké vlajky na Hradě, po válce byl spolu s ostatními členy protektorátní vlády zatčen a mimořádným lidovým soudem odsouzen k pěti letům vězení.
Svého kancléře však měl i exilový prezident Beneš. Prvorepublikový diplomat Jaromír Smutný Benešovi roce 1938 pomohl odejít do exilu. V Londýně se Benešův přítel i v soukromém životě stal fakticky kancléřem a po válce i oficiálně.
Během komunismu přestal být Hrad centrem moci a poklesl i význam prezidentské kanceláře. Moc se soustředila v ústředním výboru KSČ, kde prezident – většinou i šéf strany – úřadoval.
Hrad se totiž zabýval jenom protokolární činností a společenskými akcemi.
„Do hradní kanceláře docházel Husák jen jednou týdně, ostatní dny úřadoval na sekretariátu ÚV,“potvrzuje historik Michal Macháček.
Zato za prezidenta Václava Havla se na postu hradního kancléře vystřídalo hned pět mužů.
Prvním byl dnes známý advokát Josef Lžičař. Znali se ještě z předrevolučních dob, když Havla zastupoval. Jeho epizodickou kariéru na Hradě ale ukončilo podezření, že byl agentem StB.
Druhým kancléřem se stal Karel Schwarzenberg. Kníže v Havlových službách strávil dva roky. Poté, co Havel po rozpadu Československa abdikoval, odešel z Hradu i on.
Vystřídal ho někdejší ministr obrany Luboš Dobrovský, který po čtyřech letech odešel na post velvyslance v Rusku.
Na místo šéfa prezidentské kanceláře tak nastoupil tehdejší ředitel odboru vnitřní politiky – původně novinář a disident – Ivan Medek.
Za svého posledního kancléře si Havel zvolil tehdejšího šéfa České televize a pedagoga Ivo Mathého. Z Hradu po pěti letech zamířil do akademické sféry a stal se rektorem AMU.
Kancléřem, který je spojen s jednou Fakta Co dělá šéf Kanceláře prezidenta republiky prezidentskou érou, je Jiří Weigl, který celých deset let setrval po boku Václava Klause.
I oni se znali – pracovali spolu už předtím na ministerstvu financí i na Úřadu vlády. Aby na Hradě zůstal, k tomu se ho snažil přemluvit i současný prezident Miloš Zeman poté, co byl v roce 2013 poprvé zvolen hlavou státu.
Jiří Weigl však odmítl a po deseti letech funkci opustil. Následoval exprezidenta a šéfuje tehdy nově vzniklému Institutu Václava Klause.
Vypadá to, že i druhá éra Miloše Zemana na Pražském hradě bude spojena s kancléřem Vratislavem Mynářem. Svého stranického kolegu V regionu První kancléř ČSFR od „Zemanovců“jmenoval Zeman do úřadu krátce po příchodu na Hrad. A je ochoten mu leccos odpustit. Největší kritiku si vysloužila jeho marná snaha o získání bezpečnostní prověrky, kterou mu Národní bezpečnostní úřad odmítl udělit.
Oči přivřel i nad dalšími skandály – podezřele laciným nákupem vily v pražských Strašnicích, doporučením české firmy bez zkušeností na dostavbu elektrárny v Kyrgyzstánu nebo nejasnostmi v podnikání.
To, že kancléř není jen formální úředník, aktuálně potvrdila i uplynulá prezidentská volba a kampaň. Dotaz na to, koho si chtějí kandidáti s sebou přivést na Hrad, totiž patřil k těm nejčastějším.