Ryšavý se masopustním masakrem mstil Vršovcům

Vražedné konspirace, úchvaty i mrzačení před tisíci lety náležely k politické normě. Krvavá lázeň před 1 015 roky zdecimovala i předáky mocného klanu Vršovců. PRAHA Impérium přemyslovských knížat se na přelomu 1. a 2. tisíciletí hroutilo. Prořídlé čety jejich bojovníků se kvapně stahovaly z dnešního východního Polska, Čechy ztratily i Moravu a další državy. Státem otřásala krize a ani pohled na vládnoucí dynastii nenabízel povzbuzující obrázek. V roce 999 navždy zavřel oči churavějící kníže Boleslav II. Pobožný, k moci se drali jeho tři synové. A nebyli jediní, kdo chtěl do obsazení kamenného stolce českých knížat na Pražském hradě promlouvat.

Více vládyschopných synů v přemyslovské dynastii nepředstavovalo vždy výhodu. „Volba mezi dvěma či třemi členy dynastie přinášela se železnou pravidelností boje a zmatky,“upozornila historička Barbara Krzemienska. Ryšavý, který se po otcově skonu ujal vlády, neměl právě pěkné povahové rysy. „Tu až podlézavý, hned krutý,“charakterizoval vladaře kronikář Kosmas. Letoru kníže prokázal hned na počátku vlády, kdy se obrátil proti svému rodu. Pokusil se odstranit konkurenty, své sourozence. „Mladšího bratra Jaromíra dal vykastrovat, čímž mu vzal naději na Konec Vršovců dědice a trůn. Nejmladšího Oldřicha se bez úspěchu pokusil utopit v lázni,“uvedl historik Petr Charvát. Boleslav III. ale dosáhl jen toho, že utekli s matkou Emmou do německého exilu. „V zemi vládl jako zlostný králík,“popsal Ryšavého vládu kronikář Dětmar Saský.

Jenže i Ryšavý záhy padl, nesplnil představy mocných mužů okolo trůnu, českých předáků a v roce 1002 putoval do exilu. O vládě v Čechách rozhodovaly mocnosti, Říše a Polsko. Boleslav Chrabrý, mocný vládce Polska, zvolil svérázné řešení. Do Prahy poslal jakéhosi Vladivoje. „Zůstává pro historiky značnou hádankou. Ani stupeň příbuzenství s přemyslovským rodem není zcela jasný,“uvedl historik Dušan Třeštík.

Jako kníže Vladivoj se v Praze proslavil především kladným poměrem k alkoholu. Ve vášni k medovině pozadu za knížetem nezůstával ani duchovní pastýř, pražský biskup Thidag. „Čechy tehdy byly v dobrých rukou. Kníže byl neustále opilý, biskup málokdy střízlivý,“popsal ironicky vládnoucí elitu historik Václav Novotný.

Bláznivé kolo štěstěny dokázalo urozence vynést nečekaně k moci. Umělo je však obratem zničit. Vladivoj se upil již po pár týdnech na Pražském hradě. Na počátku roku 1003 se snad na pár dní k moci vrátil Přemyslovec Jaromír. Poté se však opět prosadil za výrazné pomoci polského knížete Ryšavý.

Slibem nemsty se smířil s vybranci, elitou Čech, kteří ho před pár měsíci nechali padnout. Mezi nimi i zástupci Vršovců, vlivného rodu, za jehož předáka Boleslav III. provdal dceru. „Díky sňatku se Vršovci ocitli již tak blízko trůnu, že zřejmě mohli pomýšlet na legální uchopení moci, což by znamenalo ohrožení dědičného práva Přemyslovců na trůn, a tím i nejdůležitějšího principu legitimity vlády v raném Fakta Osudové pády mocných

3 000

Božeje

Vršovců 1108 Svatopluka

Bořutu.

středověku,“uvedla Barbara Krzemienska.

Ryšavý pozval české předáky na počátku února 1003 na masopustní hostinu, pravděpodobně na Hrad. Hodokvas se však škaredě zvrhl, Ryšavý během radovánek vytáhl meč a zeti rozťal hlavu. Knížecí družina vzápětí zmasakrovala další vršovské předáky. Ryšavý předpokládal, že krveprolitím odstraní politické rivaly a upevní svou moc. Šlo o chybný předpoklad. Politická vražda v té době sice patřila mezi efektivní prostředky prosazení moci. Ryšavý ale prokázal chybu v úsudku. „Byl jen pouhou loutkou na trůně, jeho krutost tudíž postrádala smysl a vyvraždění mocného rodu bylo pro něj politickou sebevraždou,“konstatují historici.

O tom se Boleslav III. Ryšavý přesvědčil záhy. Krátce po masopustních vraždách si ho pozval jeho politický protektor, polský vládce Boleslav Chrabrý. Z Polska se již Ryšavý do rodné Prahy nikdy nevrátil. Jeho polský jmenovec ho nechal v Krakově oslepit a uvrhnout do žaláře. Z internace Ryšavého osvobodila až jeho smrt na konci 30. let 11. století. Ve svém zabijáckém běsnění nebyl Ryšavý důkladný. Přeživší Vršovci se stali obětí čistek ještě dvakrát. V roce 1014 a 1108.

„Lahoda Prahy a příjemnost Čech,“poté zlákala k převzetí moci v Praze přímo polského vládce Boleslava Chrabrého. Za čtyři roky šlo již o pátou změnu na knížecím stolci během čtyř let. A nešlo o zvrat poslední.

Polákova moc totiž nebyla bez výhrady akceptována ani v pražské kotlině. Za svého pána ho neuznával Vyšehrad, jehož posádka zůstávala věrná knížeti Jaromírovi. Ten se v roce 1004 vydal na pochod na Prahu za asistence čet německého krále Jindřicha II. Přemyslovcovy čety zmasakrovaly nejprve Poláky v Žatci. Poté došlo na Prahu. Podle legend Jaromírův příchod vítaly vyšehradské zvony. Jejich dunění vyděsilo polskou posádku Pražského hradu.

„Polané se v zmatku plazí přes valy a srázy nazí,“popsal kvapný odchod z Hradu kronikář Dalimil. Při ústupu mezi hradní opyší a vltavským brodem zřejmě v okolí dnešních Holešovic padli v boji s Čechy četní polští bojovníci včetně Slavníkovce Soběslava, bratra druhého českého biskupa Vojtěcha. Dozorčí rada Technické správy komunikací (TSK) včera odvolala místopředsedu představenstva Jiřího Trávníčka. Důvodem odvolání byla podle informací ČTK nenaplněná očekávání a špatný stav mostů, které měl v gesci. Trávníčka nahradil místostarosta Prahy 8 Matěj Fichtner (ANO). Z představenstva včera odešel také bývalý poslanec Miroslav Svoboda (ČSSD). Nahradil ho radní Prahy 12 František Adámek (ČSSD). TSK je městskou akciovou společností. Trávníček se stal místopředsedou dozorčí rady loni v dubnu. Zároveň je náměstkem ředitele, v této funkci zatím zůstal. Trávníček měl ve své gesci například oddělení mostařů. TSK měla ve správě lávku, která se loni v prosinci zřítila v Troji, a stará se o Libeňský most, který je v havarijním stavu a musel být uzavřen pro auta a MHD. Nástupce Trávníčka Fichtner je místostarostou Prahy 8 pro školství a v minulém volebním období byl poslancem za ANO. V minulosti byl členem TOP 09. (ČTK) Radnice Prahy 10 ruší kritizované spádové obvody pro mateřské školy. Nově bude celé území jedním obvodem, jako tomu je ve většině městských částí. Povinnost vytvořit spádové obvody pro mateřské školy určila obcím novela školského zákona, kterou předloni v květnu schválili poslanci. Více než jeden spádový obvod zavedly z velkých městských částí pouze Praha 10 a Praha 5. První z nich svůj postup po kritice ze strany rodičů přehodnotila. Nově tak budou moci obyvatelé Prahy 10 dítě přihlásit do libovolné školky v městské části. Radnice také zavádí možnost předzápisu elektronickou formou. Dotazník budou rodiče moci vyplnit elektronicky a vytištěný poté přinést k řádnému zápisu. „Rodičům ušetříme přinejmenším jednu cestu do školky. Zároveň ale budou veškeré informace o zápisu dostupné on-line, což, alespoň doufáme, všem usnadní také orientaci v tom, co všechno je nutné k zápisu donést a kdy,“uvedl radní Prahy 10 Ondřej Počarovský. Každá škola vypíše několik termínů, při kterých si budou moci rodiče zařízení prohlédnout. Při loňském zápisu neměly větší městské části problémy s přijetím všech dětí ve věku čtyř a pěti let, které mají nově podle školského zákona právo na přednostní přijetí či rovnou povinnost předškolní výchovy. (ČTK)