Klášter za půl miliardy stále hledá kupce
Pošta netuší, co se smíchovským areálem dělat
SMÍCHOV Unikátní, nepřehlédnutelný, ale také obtížně prodejný a drahý. Sága o nezdařeném prodeji komplexu smíchovského beuronského kláštera sv. Gabriela nekončí ani po několika letech. Česká pošta stále marně shání pro 130 let starou památku kupce. Není to pro ni laciná záležitost. Do nevyužívaného areálu musí investovat peníze na údržbu.
„Nezbytné náklady spojené s provozem objektu se pohybují v řádu asi sta tisíc korun ročně,“popsal mluvčí České pošty Matyáš Vitík aktuální situaci. Kdy by mohla být památka znovu nabídnuta v aukci, však není dosud úplně jasné.
Klášter bude zřejmě nutné znovu ocenit. „Stávající znalecký posudek má stanovenou určitou dobu životnosti. Ale nepředpokládám, že se cena bude nějak dramaticky hýbat. Jako dobrý hospodář si to ani nemůžeme dovolit,“vysvětlil Vitík.
Pošta nabídla konvent sv. Gabriela v e-aukci za 420 milionů korun bez DPH opakovaně v roce 2016 a loni v březnu. Při prvním pokusu o prodej se objevil jediný zájemce. „Kvůli formálním chybám ale do e-aukce nemohla být jeho nabídka zařazena,“vysvětlilo tehdy vedení pošty. V březnu 2017 se poště nepodařilo najít žádného uchazeče, pořadatel proto prodej stornoval.
Česká pošta objekt užívala jako depozitář sbírek Poštovního muzea. Ty však úřad před časem přestěhoval na holešovické Ortenovo náměstí a někdejší klášter osiřel. Užíván je pouze kostel Zvěstování Panny Marie sloužící místní farnosti. Jak tedy s areálem o rozloze více než 11 tisíc metrů čtverečních dál naložit?
„Plusem pro zájemce je jednoznačně možnost mnohostranného využití objektu vzhledem k územnímu plánu,“uvádí obchodní nabídka. Komplex v beuronském slohu by teoreticky do budoucna mohl posloužit jako hotel, kongresové, obchodní či administrativní centrum. Může ale fungovat také jako vysokoškolské zařízení nebo archiv či depozitář.
Mezi velké plusy smíchovského areálu náleží poloha blízko centra města i zeleně sousedního petřínského masivu a dobrá dopravní dostupnost. Ale s koupí je pro případného budoucího majitele spojeno několik problémů.
„Jde o stavebně technický stav nemovitosti a nutnost celkové rekonstrukce. Dále nutnost případné změny dispozice k dosažení moderního využití objektu a památková ochrana objektu,“uvedl Jan Münster, který zpracovával znalecký posudek na klášterní areál.
Celkový technický stav kláštera je však podle expertů velmi slušný. „Na prvcích dlouhodobé životnosti nebyly zjištěny závady, které by měly vliv na celkové snížení životnosti objektu,“uzavřel posudek.
Ovšem zmíněná památková ochrana může představovat pro některé investory problém. Je totiž spojena s řadou povinností, které musí vlastník dodržovat. „Památku může užívat pouze tak, aby ji nepoškozoval. Tedy způsobem, který odpovídá technickému stavu, památkové hodnotě a významu kulturní památky,“upozorňují památkáři.
Pokud vlastník kulturní památky neplní své povinnosti, hrozí mu milionová pokuta či takzvané nápravné opatření. To znamená, že mu příslušný úřad může nařídit odstranit vady související s chátráním či poškozováním památky.
Ochránci památek pak v prodeji unikátního konventu do soukromých rukou nevidí nic dobrého. „Obáváme se, že po prodeji nebude kostel veřejnosti přístupný a že tak zanikne povědomí o beuronském umění,“uvedla Monica Bubna-Litic, předsedkyně Spolku přátel beuronského umění.
Podle stanoviska Klubu za Starou Prahu by bylo nejlepší ponechat v klášteře muzeální expozice, případně ho přenechat pro potřeby úřadů. „Pokud nicméně bude ministerstvo vnitra trvat na prodeji objektu, žádáme o stanovení takových podmínek, které zabrání devastaci této unikátní památky v případě přestavby na jiné, například komerční hotelové využití,“uvedla předsedkyně Klubu za Starou Prahu Kateřina Bečková.
Udržovat a shánět nové majitele pro velké památkové objekty není v metropoli jednoduché. „Každá stará stavba je ohrožena už tím, že se v určité době stane nemoderní svým stylem, parametry a dispozicí. Z tohoto pohledu mohou být ohroženy i celé památkové komplexy, náročné na náklady. Naopak, nejlépe jsou na tom z tohoto pohledu veřejné budovy, muzea, divadla, kostely. Tam tlak na změnu funkce není tak silný,“vysvětlil Jiří Mrázek z Národního památkového úřadu (NPÚ).
Dlouho hledal nového majitele třeba komplex karlínských kasáren. Prodat ho soukromému majiteli za 620 milionů se před takřka čtyřmi lety nepodařilo. Objekt proto převzalo do správy ministerstvo spravedlnosti. To by jej rádo přebudovalo na justiční palác.
Než k tomu dojde, pronajalo ministerstvo kasárna na tři roky lidem stojícím za kulturním oživením Nákladového nádraží Žižkov. V Karlíně na nového majitele čeká také barokní Invalidovna, spravovaná Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkoprávních. Zájem o ni projevil NPÚ. Fakta Beuronský klášter v číslech
11 265 sv. Gabriela. 1888 až 1891 P. Gislena Béthuna de Heptinn 43
Beuronské kongregace. sv. Vojtěch, sv. Václav sv. Ludmila. beuronském
1919 stát
Egypta, Řecka P. Hildebranda
Asýrie. český