Europarlament chce zrušit střídání času
ŠTRASBURK Dlouhé roky vypadali bojovníci proti střídání letního a zimního času jako donkichoti, kteří marně sháněli podpisy pod petici.
Nyní už je to vážná věc. Poslanci europarlamentu prosadili rezoluci, která ukládá Evropské komisi, aby se tím zabývala. V čele tažení proti dvěma časům stanul český europoslanec za KDU–ČSL Pavel Svoboda.
„Biologové už jasně prokázali, že zhruba dvaceti procentům lidí způsobuje střídání času závažné zdravotní potíže. My bychom měli slabé chránit, takže zrušení letního a zimního času by pomohlo,“argumentuje Svoboda. Evropská komise žádnou lhůtu nemá, takže není jasné, kdy se k tomu vyjádří.
Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) ruku pro nezvedla. „Kdo dojíždí za prací a přijíždí domů okolo šesté, je vděčný za to, že může s dětmi vyrazit ven, udělat něco na zahrádce. Nechci, aby v polovině září zapadalo sluníčko už v šest hodin,“citovala z dopisu svého voliče. (jp, row)
Občas se říká, že letní čas v Česku zavedl Adolf Hitler. Historie změny času v našich zemích je ještě starší. Do praxe byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Začalo s ním Německo a převzalo ho Rakousko-Uhersko. Platil od konce dubna do 1. října.
V Rakousku to tehdy asi nikdo moc neřešil – císař vstával v půl páté, v pět hodin přijímal první hlášení a v šest snídal. Kvůli jeho brzkému vstávání začínaly státní instituce v Rakousku-Uhersku úřadovat v sedm hodin ráno. Císař byl úředníkům vzorem.
Účelem změny času z běžného na letní má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. A šetřit bylo nutné zejména ve válečných letech. Nová republika válečné opatření nepodporovala, v roce 1919 se už čas neměnil.
Znovu byl zaveden za druhé světové války. V protektorátu fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 do 4. října 1942 a pak pravidelně každé léto od roku 1943 až do už poválečného roku 1949.
Historici ale zmiňují i jednu kuriozitu, od prosince 1946 do února 1947 v Československu byl v platnosti i třetí (tehdy nazývaný zimní) čas, kdy se čas posunul od běžného středoevropského o jednu hodinu dozadu.
Každoroční letní čas byl v Československu zaveden znovu v roce 1979. Důvodem byla předchozí tuhá zima i ropná krize. Ustálil se i termín letní čas. Zaváděl se poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu.