Benzin škodí víc než nafta

Benzinové motory zamořují vzduch jemným prachem, podobně jako diesely.

Západoevropské metropole se snaží vyhnat z ulic dieselová auta. Zákazníci se proto často uchylují ke koupi aut s benzinovým motorem v pevné víře, že se tak vyhnou možným zákazům jízdy ve městech. Ale to se jim může vymstít.

„Hovoří-li se o emisích pevných částic, většina lidí si je automaticky spojí s dieselovými vozidly. V současnosti představují ovšem mnohem větší problém benzinové motory s přímým vstřikováním,“říká Norbert Heeb, který se jejich výzkumu dlouhodobě věnuje ve švýcarském institutu Empa.

Tyto motory představují podobně nebezpečný zdroj znečištění životního prostředí jako diesely. Paradoxně dnes vídáme častěji očouzené od sazí výfuky moderních benzinových aut, kdežto vedle stojící diesel má koncovky zářivě čisté.

Vysoce výkonná vstřikovací technika šetří až 15 procent pohonných hmot, tím se snižuje i množství škodlivého oxidu uhličitého. Při specifickém spalovacím procesu ovšem zároveň vznikají velmi malé částice prachu. Právě tento ultrajemný prach, označovaný jako pevné částice, mimořádně škodí zdraví.

Úřady zaspaly

Politici na to oproti dieselům reagovali se zpožděním. Až od září 2017 musí výrobci dodržovat v případě motorů s přímým vstřikováním přísnější limity, ale pouze u nově uvedených typů vozů. V praxi to znamená, že nově uváděné benzinové motory dostanou filtr pevných částic. Postupně takové jednotky představují všichni výrobci: od Volkswagenu se Škodou přes Mercedes, Renault až po Peugeot.

Vozů, které jsou již v provozu, se ovšem nové nařízení netýká. A to může být pro majitele těchto aut problém. Města již dnes kvůli emisím oxidu dusíku a polétavého prachu omezují prostřednictvím zákazů vjezdu či zavedením ekologických zón provoz naftových vozů, totéž by mohlo kvůli produkci pevných částic postihnout i vozy s benzinovými motory. V opačném případě hrozí městům drastické pokuty za porušení limitů stanovených Evropskou unií. Odborníci na životní prostředí doufají, že se problém promítne i do aktuální diskuse na téma „modrých plaket“. Jejichž zavedení do center německých měst mělo zvýhodnit vozidla s minimálními nebo nulovými emisemi. Dosud se týkají pouze dieselových motorů, v budoucnu by se mohly rozšířit i na benzinové motory s přímým vstřikováním. V takovém případě by podle německého automotoklubu ADAC byly zákazem vjezdu do měst ohroženy kromě 13 milionů dieselových aut i zhruba tři miliony vozů s benzinovým motorem.

Emise benzinových motorů byly dlouho přehlíženy. V porovnání s benzinovými vozy, které jsou již v provozu, smějí nová auta se zážehovými motory s přímým vstřikováním vypouštět do ovzduší pouze desetinu dosud tolerovaného množství pevných částic.

„Obrovský rozdíl v dosavadních normách pro diesely a benzinové motory pobuřuje německou veřejnost. Ta to označuje za demonstraci ignorance několika posledních německých ministrů dopravy,“uvádí magazín Spiegel.

„Kvůli problémům s oxidy dusíku u dieselů zažíváme návrat k benzinovým motorům. To ovšem vyostřuje problém s emisemi pevných částic,“varuje chemik Norbert Heeb a požaduje filtry pevných částic pro všechny benzinové vozy.

V běžném provozu produkují motory s přímým vstřikováním téměř stejné množství částic ultrajemného prachu jako dieselové motory bez před 15 lety – a v závislosti na jízdních podmínkách stokrát až tisíckrát více než dnešní vozy s dieselovými motory odpovídajícími normě Euro 6, které jsou filtry pevných částic vybaveny.

Aby automobilky splnily nové limity, vybavují nové motory s přímým vstřikováním benzinu filtry pevných částic. Netýká se to již prodaných aut.

Zavedením filtrů pevných částic jsou podle mluvčího spolku Německého automobilového průmyslu VDA předpisy splněny. „Splnění nově zavedené normy představuje pro výrobce enormní zátěž, jelikož musí zasáhnout do již probíhající výroby,“říká mluvčí. Rozhodně se podle něj neplánuje zavedení filtrů u vozů, které jsou již v provozu.

Desítky tisíc mrtvých

Odborník na ochranu životního prostředí Andreas Mayer vidí situaci jinak. Zaráží ho především to, že vozy s motory s přímým vstřikováním, které byly uvedeny do provozu před zavedením nových předpisů, mohou dál zamořovat vzduch. „U stávajících benzinových motorů se nestane nic, žádná dodatečná montáž filtru, žádný update systému. To je nejhorší,“říká expert na filtrovací systémy Andreas Mayer. Vzhledem k tomu, že filtry budou vybaveny pouze nové vozy, povleče se problém s pevnými částicemi ještě roky. Přitom by se podle něj dal vyřešit namontováním čtyřcestného katalyzátoru, což by stálo přibližně 300–400 eur. Aby byly stávající vozy s benzinovými motory vybaveny filtry jedovatých částic, požaduje i německý spolek na ochranu životního prostředí DUH.

Množství částic jemného prachu bylo vždy považováno za obrovské zdravotní riziko. Částečky menší než 0,1 mikrometru se mohou dostat až do plic, a dokonce i do krevního oběhu. Provedené studie dokazují, že tyto malé prachové částice negativně ovlivňují funkci plic a zvyšují riziko onemocnění rakovinou, astmatem, srdečně-cévními chorobami a infarktem. Nové analýzy dokázaly, že mohou způsobit i zhoršení vývoje plodu v těle matky.

Německý spolkový úřad na ochranu životního prostředí dává desetitisíce předčasných úmrtí do souvislosti s emisemi větších částic jemného prachu. Pro mnohem nebezpečnější ultrajemný prach z nových benzinových agregátů, které nemají namontované filtry, ovšem nejsou zatím žádná souhrnná data k dispozici.

Mnichovský epidemiolog Erich Wichmann už dlouhá léta varuje, že mnohem nebezpečnější než obávané oxidy dusíku jsou částice sazí, které prokazatelně zvyšují úmrtnost. Podle EU je jemný prach příčinou přibližně 60 tisíc úmrtí v Německu ročně, zatímco oxidy dusíku „zabijí“pouze 10 tisíc lidí.