Tady Korea České sportovce včera přivítali v olympijské vesnici
Nad Olympijským stadionem v Pchjongčchangu dnes vzplane oheň. A už zítra se Martina Sáblíková promění z honěné zvěře v lovkyni a pojede o medaili
V7.15 zvoní na pokoji rychlobruslařek antidopingová komisařka. Dožaduje se Martiny Sáblíkové. Je jí povoleno převléci se a vyčistit si zuby. Vzápětí přichází jiná komisařka pro Nikolu Zdráhalovou. Zvonkem tak už podruhé probudí zbývající osazenstvo apartmánu.
Odvedou je do stanu na dopingové kontroly, kde Češky zjišťují, že tu ani zdaleka nejsou samy a musí se zařadit do „fronty“. Padesát minut posedávají, než na ně přijde řada. Je tu zima, Sáblíková si nechává vestu i zimní bundu. A protože jí posléze trvá delší dobu, než vykoná požadovaný úkon, zabere jí celá procedura dvě a půl hodiny.
Aby patřičně naladila tělo na svůj první olympijský start v Pchjongčchangu, k němuž dojde v sobotu okolo 21. hodiny místního času, snažila se v předchozích dnech vstávat až okolo desáté. Tentokrát to nebylo možné. „Vím, že jsou dopingové kontroly nutné. Nevadí mi,“říká. „Jen bych byla radši, kdyby pro mě přišli odpoledne a kdyby tam měli teplo.“
Odpočítávání do začátku her končí. Nad Olympijským stadionem se dnes po 14. hodině českého času rozhoří oheň. A už zítra bude Sáblíková v závodě na 3 000 metrů první českou medailovou nadějí.
Nedlouho po jejím klání skončí i biatlonový sprint Veroniky Vítkové. V neděli se poprvé představí Ondřej Moravec, příští čtvrtek vstoupí do turnaje hokejisté, za týden přijde i čas Evy Samkové a až v předposlední den her nejdůležitější závod Ester Ledecké.
Z her ve Vancouveru 2010 si vezli Češi šest medailí. Ze Soči 2014 dokonce osm. „Na bilanci z posledních dvou olympiád to letos nevypadá,“soudí Jiří Kejval, předseda českých olympioniků. „Budu šťastný, když získáme aspoň jednu zlatou a celkově tři nebo čtyři medaile. To je můj realistický odhad.“
Sáblíková už při svých tréninkových seancích opět cítí, že brusle plují po ledu, jak mají. „Zase je to ona,“říká kouč Petr Novák. Pryč jsou katastrofické pocity z minulého víkendu, kdy se po dvoutýdenní přestávce vrátila na led.
„Kupte mi letenku zpátky do Česka,“dožadovala se tehdy a i na trenéra byla protivná.
„Máš štěstí, že jsou všechny lety obsazené, jinak bych tě hned domů poslal,“usadil ji Novák.
Zato teď? Zakazuje si myslet na občas bolavá záda a tvrdí: „Při jízdě mi nepřekážejí.“Ubírá další desetiny ze svých nejrychlejších kol.
Ale aby byla sebejistá? Zapomeňte. Pozoruje na tréninku soupeřky, věčnou sokyni Wüstovou, stále lepší Blondinovou, kometu zimy Takagiovou i pohárové vítězky de Jongovou a Voroninovou a říká: „Všechny jezdí tak hrozně rychle.“Třicetiletá Češka je nesvá. Proto, že na rozdíl od minulých dvou olympiád tentokrát nevyhrála v sezoně žádný závod Světového poháru, ale „pouze“třikrát stála na stupních vítězů.
I proto, že dva měsíce nemohla v tréninku dělat, co chtěla. „Z toho mám sklíčený pocit,“povídá a chystá se: „Dneska se musím pořádně vyspat, protože v noci na sobotu už ten spánek za moc stát nebude.“Nervy začnou bubnovat. Dostaví se další přívalová vlna pochybností.
Spolubydlící Nikola Zdráhalová ji zase bude nabuzovat. „Už teď liju do Martiny sebevědomí,“říká.
Přijde Novák a pokusí se o svůj klasický trik. Něčím ji vytočit, aby zapomněla na pochybnosti. Ona sama čeká, že to trenér zase udělá. „Jen bacha, ať to nepřeženeš a nenaštveš mě moc, abych to nezabalila předem,“naoko ho varuje.
Ne, rozhodně to nezabalí. Stoupne si na start a znovu se v ní probudí vabank hráčka, schopná rvát se až do sebezničení. „Už není favoritkou, kterou by všechny naháněly. Teď bude ona nahánět je,“říká kouč.
Může jít o jeden z nejvyrovnanějších olympijských závodů na 3 000 metrů v historii. Pokud ho opět ovládne Nizozemka Wüstová, čeká na ni prémie 25 500 eur, v přepočtu 643 748 korun. Sáblíková by za titul získala od ČOV dokonce 1,75 milionu korun.
Ale peníze jsou nyní tím posledním, na co myslí.
Vábí ji pocit, který už pětkrát okusila. Stát pod vlajkou s pěti kruhy na stupních vítězů.
Zítra ho může zažít znovu.