Letní, zimní, či oba?
Evropská komise začne zkoumat, zda zrušit střídání zimního a letního času
Hodinky si Češi přeřizují kvůli střídání času už desítky let a dlouho to vypadalo, že letní a zimní čas jsou tu už navždy. Jenže od včerejška je zrušení tohoto zvyku docela reálné.
Europoslanci schválili rezoluci, podle které musí Evropská komise všechna pro a proti dvojího času pečlivě přezkoumat a pak rozhodnout.
Boj proti střídání času se dlouho omezoval na stesky úzké skupiny lidí na jaře a na podzim. Nejprve ho táhl pekař Stanislav Pecka a po jeho smrti v roce 2009 senátor Petr Šilar (KDU–ČSL). Od včerejška je to však vrcholné politické téma.
Pravda, původní návrh byl tvrdší, ale poslanci ho včera nakonec změkčili. „Místo původní přímé výzvy k legislativní činnosti je tam výzva k celoevropské hlubinné analýze,“připouští i předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda, který by střídání času zrušil.
Zimní a letní čas se střídají jednotně od Estonska po Portugalsko v celé EU. Zrušení by tak bylo povinné pro celou Unii, pokud by prošlo.
I Svoboda připouští, že pro drtivou většinu lidí jsou dva časy samozřejmostí,
protože jsou na ně zvyklí od narození a nic jiného neznají.
„V té debatě dnes zazněl zajímavý argument, že kdyby se dnes čas nestřídal a někdo s tím nápadem přišel, tak ho jednomyslně vyženeme,“dodal Svoboda.
Ani Junckerova Evropská komise by podle české mluvčí europarlamentu Ireny Kubáškové ještě neměla poslední slovo. Kdyby směrnicí střídání času rušila, návrh by se vrátil do europarlamentu a pak by se k němu asi ještě vyjadřovali premiéři na evropské radě.
Části odpůrců dvojího času je vcelku jedno, jestli by fungoval jen letní, nebo jen zimní čas (jde jim jen o zrušení střídání). Mnozí další přímo chtějí, aby zůstal ten letní. Kdyby platil jen zimní čas, o hlavních prázdninách a o dovolených v červenci a v srpnu by byla dřív tma.
Rozhozené hodiny v těle
Biologickými hodinami v organismu a vlivem střídání času se vědecky zabývá bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.
Ta potvrdila, že změna času může mít prokazatelně negativní vliv na organismus. Teď jde jenom o to, u kolika lidí se to projevuje a jak vážně. „Když mívám přednášky, tak vyzvu posluchače, aby se vyjádřili, komu to vadí. Vždycky se zvedne pět až deset procent rukou. To není málo. Ale někdo řekne: Mně to vadí týden. Týden zase není tak dlouho,“řekla už dříve v rozhovoru pro MF DNES Illnerová.
V USA dokonce existovaly průzkumy, podle kterých v dolech pár dní po změně času přibylo pracovních úrazů o 5,7 procenta.
Hůře se lidé obecně vyrovnávají s jarní změnou, kdy hodiny poskočí dopředu. Najednou skokově vrací vstávání za šera.
Teď se spor o čas přenáší více do politiky. Například předseda lidovců Pavel Bělobrádek za svým europoslancem stojí. „Kdyby se střídání času zrušilo, asi by to pomohlo. Mně osobně je to třeba jedno, ale vím, že jiným lidem to hodně vadí,“vyjádřil se Bělobrádek.
Naopak europoslanec Jan Zahradil (ODS) pro rezoluci nehlasoval. „Nějak mi to střídání nevadí,“uvedl Zahradil. Europoslankyně Dita Charanzová z ANO považuje spor o čas za malichernost a připomněla, že Evropská unie má palčivější problémy.
Příští přehazování ručiček přijde na řadu 25. března, kdy se posunou ve dvě v noci o hodinu dopředu.