Řekové nezapomínají, kolik je Makedonie stála životů
Řecko se po 26 letech blíží urovnání sporu o jméno jejich severního souseda, Makedonie (FYROM). Mnoho Řeků však stále odmítá, aby v názvu bylo slovo „Makedonie“. ATÉNY „Makedonie je řecká!“provolávaly přednedávnem stovky tisíc demonstrantů v Soluni i v Aténách. Atény tak masový protest nepamatovaly od roku 1992, kdy Řekové proti slovu „Makedonie“v názvu sousedního státu protestovali poprvé. „Nestačí, že nám kradou historii, ale dělají si choutky i na naše území! Jsme mírumilovný národ, ale tohle nepřipustíme!“rozhořčeně prohlašoval muž s řeckou vlajkou na náměstí Syntagma. A mluvil ze srdce většiny Řeků.
Makedonie Řeky tentokrát spojila pod státní vlajkou bez rozdílu politického přesvědčení. V ulicích Atén se sešlo kolem pěti set tisíc lidí. To se nestalo ani za osm let ekonomické krize, přestože vlády Řekům osm let krutě utahovaly opasky. Za všechny se vyjádřila paní středního věku, která přijela na protest až z dalekého ostrova Kosu: „Jsme Makedonci!“Myslí tím, že je jen řecká Makedonie.
Na obřím protestu v Aténách demonstranty potěšila i přítomnost slavného hudebního skladatele Mikise Theodorakise na pódiu. A když prohlásil: „Makedonie je jedna, byla a zůstane řecká!“skandovalo to celé náměstí Syntagma, plné nadšených lidí ze všech koutů země. Dojati k slzám byly i miliony televizních diváků, kteří protest sledovali v přímém přenosu. Pro Řeky je totiž Území, jemuž jeho obyvatelé sami říkali v 19. století, a tedy v době, kdy bylo součástí Osmanské říše, Makedonie. Dnes je toto území rozděleno mezi Makedonii (FYROM), Řecko a Bulharsko. V řecké části Makedonie dodnes žije asi sto tisíc Slovanů. ČERNÁ HORA KOSOVO ALBÁNIE
SRBSKO MAKEDONIE ŘECKO
Vardarská Makedonie
Egejská Makedonie
BULHARSKO
Pirinská Makedonie Makedonie srdeční záležitostí a připomínkou stále ještě živé historie, kdy Řecko muselo bojovat doslova o přežití.
V roce 1943 nazval vůdce komunistické Jugoslávie Josip Broz Tito jižní část Jugoslávie Makedonií. Záměrem bylo získat záminku k nastolení komunistické diktatury i na řeckém území a posunout hranice Jugoslávie až k Egejskému moři. Vyvolalo to krvavý konflikt, jenž skončil až v roce 1949 vítězstvím legální řecké vlády za cenu 150 000 obětí.
Problém s označením jugoslávské svazové republiky názvem „Makedonie“, což je název pro celý region, zahrnující prakticky celý sever Řecka a část Bulharska, ale zůstal. A znovu se objevil po rozpadu Jugoslávie, kdy se na severních hranicích Řecka objevil samostatný stát, pro který byl v OSN přijat provizorní název Bývalá jugoslávská svazová republika Makedonie neboli zkráceně FYROM. Od té doby běží mezi Aténami a Skopjí jednání, která mají stanovit definitivní jméno země. Nacionalistické vlády ve Skopji, které tam až donedávna vládly, však pokračovaly v budování národní identity založené na idejích Tita a stále si dělaly územní nároky na řeckou Makedonii. Své občany Skopje i dnes označuje za Makedonce a za potomky Alexandra Velikého. Na to vše jsou Řekové velmi citliví. „Alexandr Veliký byl Řek, mluvil řecky a jeho vychovatelem byl Aristoteles!“říkal nedávno i jeden z demonstrantů v Aténách.
Ale nová vláda FYROM premiéra Zorana Zaeva dává najevo ochotu k ústupkům a prohlásila, že identita občanů státu, z velké části Slovanů, kteří tam přišli v šestém století, nestojí na 2 500 let staré historii. Zaevova vláda je ochotna změnit název státu na dvojslovný, například Horní Makedonie. S tím by aténská vláda i přes protesty velké části Řeků nakonec mohla souhlasit.