Rozvědka má obří skandál
Vyšetřování: Kam špioni dali stamiliony korun
Česká rozvědka (oficiálně Úřad pro zahraniční styky a informace) řeší zřejmě největší skandál v dějinách tuzemských tajných služeb. Její inspekce v současné době vyšetřuje podezření, že z ÚZSI odtekly stovky milionů korun. Na některé výdaje, které rozvědka proplácela, chybějí doklady, jiné – například nákup softwarové firmy – mají být údajně předražené nebo neúčelné. Vyšetřuje se však i aktivita rozvědčíků v Česku. ÚZSI totiž působí primárně v zahraničí a v tuzemsku smí operovat jen v případech, kdy je její aktivita založena na informacích pocházejících z ciziny. Inspekce v současné době prověřuje účetnictví a vyslýchá větší množství rozvědčíků. Několik z nich už službu opustilo z vlastní vůle.
Vyšetříme, ale neprozradíme
Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, pod kterého rozvědka spadá, nechtěl konkrétní důvody vyšetřování komentovat. „Ředitel ÚZSI po vzájemné dohodě se mnou nařídil prověřování hospodaření s finančními prostředky rozpočtu ÚZSI za poslední období,“uvedl Metnar.
Prověrku hospodaření provádí sama rozvědka. Nikdo jiný – kromě Nejvyššího kontrolního úřadu – to totiž udělat nemůže. „Současné prověřování finančního hospodaření uvnitř ÚZSI provádí úřad v rámci standardních vnitřních kontrolních mechanismů na základě vnitřních předpisů,“dodal Metnar s tím, že ho o průběhu kontroly informuje ředitel rozvědky Jiří Šašek. Ten zatím ve funkci zůstává.
Jeho setrvání v čele služby však zřejmě bude svázané s výsledky vyšetřování. Pod řadou investic, které v současnosti inspekce ÚZSI kontroluje, je totiž Šaškův podpis.
Jak kauza dopadne, však ministr veřejně nepoví. Vše totiž bude v utajovaném režimu.
„Vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva bude obsahovat utajované informace, nebude možné její výsledky veřejně komentovat,“řekl Metnar.
Prověřování výdajů tajné služby je pochopitelně komplikované. Za účelem utajení totiž rozvědka používá často prostředky v hotovosti, nebo takzvané „krycí firmy“.
Zadání? To rozhodně ne
Navíc je třeba zmínit podstatnou okolnost celého případu.
Krátce poté, co proběhla změna ve vedení ministerstva vnitra a Milana Chovance nahradil Lubomír Metnar, opustil civilní rozvědku její druhý muž – náměstek Zdeněk Blahut. Ten měl pověst Chovancova člověka. A nynější premiér Andrej Babiš podezíral ÚZSI, že se v době, kdy vnitro vedl Chovanec, zapojila do skandálu kolem tajně pořízených nahrávek v kauze Šuman.
„Takové informace mám už delší čas, že se tam (na ÚZSI – pozn. red.) dějí podivné věci vůči mé osobě. Určitě se to nedělá oficiálně. Pamatujeme si, jak fungovalo Vojenské zpravodajství za pana Nečase,“řekl Babiš loni v květnu. Blahuta ve funkci náměstka nahradil Radek Musílek, kterého Blahut dříve sesadil na řadové místo. A na veřejnosti se poté objevila spekulace, že se jedná o muže premiéra Babiše.
Ministr Metnar však odmítá, že by vyšetřování hospodaření rozjel na zadání od premiéra. „To rezolutně vylučuji,“uvedl.
Před čtyřmi lety řešila rozvědka podobnou kauzu jako nyní. Tehdy šlo o údajně neúčelný nákup čtyř nemovitostí za sto milionů korun. Ty měly sloužit například pro konspirační schůzky, jedna z budov však stála příliš blízko ministerstva vnitra, a byla tak k tomuto účelu nevhodná.
Další budovu rozvědka ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace) koupila, nákladně opravila, ale vzápětí prodala s tím, že ji nepotřebuje.
Ministr vnitra Milan Chovanec tehdy prohlásil, že nemá k dispozici žádnou možnost, jak hospodaření rozvědčíků prověřit, a obrátí se proto na Nejvyšší kontrolní úřad, který tuto pravomoc má. NKÚ se tehdy nechal slyšet, že kontrolu rozvědky by mohl zařadit do plánu roku 2016.
Ministerstvo vnitra však poté oznámilo, že vyšetřování nejprve nechá na rozvědce a kontrolory z NKÚ pozve až v případě, kdyby se „ukázalo nějaké pochybení“.
Kde NKÚ (ne)kontroluje
Jenže k žádnému „pozvání“nedošlo, a kontrola NKÚ tudíž nakonec neproběhla.
„ÚZSI ani Vojenské zpravodajství jsme v minulosti nekontrolovali,“napsal mluvčí úřadu Václav Kešner. Podle zdrojů MF DNES si rozvědčíci věc nakonec vyřešili interně.
Kontrolní úřad tak zkoumal pouze kontrarozvědku BIS. A to hned dvakrát. Jednou před čtrnácti lety a druhá kontrola probíhá právě nyní. „Co se týká BIS, tak u tohoto orgánu jsme v minulosti provedli celkově dvě kontroly. Jedna z těchto kontrol byla ukončena v roce 2004 a podléhala režimu utajení. Kontrolní závěr tak nebyl zveřejněn. Podobně tomu bude i u druhé kontroly BIS, která momentálně probíhá a skončit by měla v červnu tohoto roku. Ani v tomto případě nebudou výsledky kontroly s ohledem na práci s utajovanými informacemi zveřejněny,“dodal Kešner.
Jenže jak před časem uvedl bývalý ředitel rozvědky František Bublan, ani kontrola NKÚ by podle jeho názoru potíže s nemovitostmi nerozkryla.
„NKÚ zjistí, jestli nemovitost stojí, nebo nestojí odpovídající částku. Nemůže však říci, jestli se prostředky vynaložily účelně. Třeba kupovat byt na tři konspirační setkání ročně nedává smysl, protože schůzky mohou proběhnout v hotelu. Jenže to, za jakým účelem se byt kupoval, cifršpioni neposoudí,“uvedl Bublan.
Kontrolní úřad nebude řešit s největší pravděpodobností ani současný skandál, ve kterém jde opět o údajně neúčelné a nedoložené nákupy. Tentokrát dokonce v hodnotě stovek milionů korun.
Nikdo – kromě zasvěcených – navíc neví, s jakým objemem peněz rozvědka pracuje. Její rozpočet je totiž „ukrytý“v rozpočtu ministerstva vnitra. A ten se pohybuje v desítkách miliard korun.
Nově by měli na práci rozvědčíků dohlížet poslanci z komise pro kontrolu ÚZSI. Ta však vznikla teprve k prvnímu dni letošního roku. Do té doby se zpravodajci zpovídali jen vlastním kontrolorům.
Byla to válka?
Uplynulé čtyři roky, orámované vládou kabinetu Bohuslava Sobotky, nepatřily ve zpravodajských kruzích mezi ty klidné.
Nahlas se spekulovalo o soupeření dvojice tajných služeb – zmíněného ÚZSI, který v té době spadal pod ministerstvo vnitra řízené Milanem Chovancem (ČSSD), a Vojenského zpravodajství, které patří pod ministerstvo obrany a tehdy ministra Martina Stropnického (ANO).
Obě služby spolupracovaly například na případu v Pákistánu unesených dívek Antonie Chrástecké a Hany Humpálové nebo na pátrání po Pavlu Hrůzovi, kterého zřejmě v Libyi unesli bojovníci Islámského státu.
Komunikaci mezi nimi však vážně narušila kauza Alího Fajáda, obchodníka se zbraněmi, kterého bylo Česko donuceno vyměnit za pětici Čechů unesených v Libanonu, Fajádově domovině. Mezi unesenými byl i důstojník vojenské rozvědky.
Civilní rozvědka totiž údajně o nebezpečí únosu vojenského zpravodajce v Libanonu věděla, ale své kolegy z armády nevarovala. Zdroje blízké ÚZSI to však popírají.
Ředitel ÚZSI po vzájemné dohodě se mnou nařídil prověřit hospodaření s finančními prostředky. Závěrečná zpráva bude obsahovat utajované informace. Její výsledky nebude možné komentovat.