Propadnou děti u přijímaček? Hejného matematika budí spory

Experti se přou o Hejného metodu, podle které se už učí na téměř pětině škol.

PRAHA Hejného matematika, stále populárnější převratná metoda výuky, budí větší a větší spory. Stává se z ní přímo politický problém.

K přijímačkám na střední školy totiž brzy půjde další ročník dětí, které se podle Hejného metody matematiku učí. A ta je natolik jiná než klasická matematika, že rodiče mají obavy, zda jejich děti standardní testy zvládnou. Rodiče totiž této metodě často nerozumějí. Pochybnosti o ní má i řada tradičních matematiků, kteří si všímají toho, že se podle Hejného učí už na pětině škol a proniká i na druhý stupeň.

Když si předseda školského výboru Václav Klaus ml. pozval do parlamentu zástupce Jednoty českých matematiků a fyziků, padala na adresu Hejného metody ostrá slova. „Plošné experimenty jsou nepřípustné,“řekl v souvislosti s Hejného matematikou Jiří Rákosník z Matematického ústavu Akademie věd. Vadí mu, že místo ověřených metod školy jedna po druhé zavádějí výuku metodou, jejíž přínos zatím není vědecky posouzen. Matematické znalosti českých dětí podle něj zlepší klasická výuka, důležitý je učitel znalý předmětu. „Nestačí, aby učitel měl rád děti,“řekl Rákosník.

Rodiče se Hejného metodě většinou dost diví. Už ve chvíli, kdy poprvé otevřou učebnici, kterou si domů přinese jejich prvňáček. Úlohy jim v ničem nepřipomínají to, co si sami pamatují ze školy.

Pokračování ze str. 1 „Když měla dcera domácí úkol, nebyl jsem schopný zkontrolovat, jestli má dobře výsledek, a to chodila do první třídy. Byl to divný pocit,“říká Tomáš Jiřík z Prahy.

Řada rodičů pak obzvlášť propadá obavám ve chvíli, kdy se začnou blížit přijímací zkoušky na střední školu. Zvládnou jejich děti testy?

Cermat, který je připravuje, nad touto otázkou obrazně krčí rameny. „Taková data k dispozici nemáme, informace o tom, jakou metodou se na škole vyučuje, nezískáváme,“říká Jan Pohanka z Cermatu. A odpověď nemá zatím ani ministerstvo školství. Na rozsáhlejší srovnání se deset let poté, co se podle Hejného začalo učit, teprve chystá.

„Stává se nám, že kvůli přijímačkám rodiče děti přehlásí na jinou školu, minulý rok takto odešly dvě dívky ze 7. třídy,“říká Hana Kotíková, která učí Hejného matematiku na druhém stupni Základní školy Montessori v Kladně.

Na 2. stupni se zatím podle Hejného matematiky vyučuje jen v pilotních třídách, postupně, jak děti, které s ní začínaly od první třídy, dorůstají.

V páté třídě je to nastejno

Zatím jediné větší srovnání toho, jak si vedou děti vzdělávané v matematice tradičně a novou metodou, nabízí Česká školní inspekce. Ta ve školním roce 2016/17 otestovala žáky pátých a devátých tříd v různých předmětech včetně matematiky.

Jak si vedou děti, které se učí podle Hejného, porovnali zatím na úrovni 5. třídy. „Výuka matematiky s využitím metody profesora Hejného dokáže žáky aktivizovat, zvýšit pro ně atraktivitu učiva, vylepšit pracovní i emoční atmosféru ve třídě a podpořit pozitivnější vnímání matematiky,“říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s tím, že to je jednoznačná zkušenost školních inspektorů.

Pokud jde o výkon v testech, tam si páťáci vedli stejně nebo o trochu lépe než ti, kteří se učí matematiku klasicky.

Jak si vedou „Hejného“žáci na 2. stupni základních škol, to si zatím Tomáš Zatloukal odhadnout netroufá.

„Na 2. stupni základních škol u nás nebyla úroveň podrobněji sledována, žáků, kteří doposud touto metodou prošli, je málo. Nelze tedy zatím říct, že takto pojatá výuka matematiky zajistí lepší znalosti a dovednosti, stejně jako nelze říct, že takto pojatá výuka matematiky povede k jejich zhoršení,“říká ústřední školní inspektor.

Na to, zda metoda ohrozí rozvoj nadaných matematiků, jak to předpokládají členové Jednoty českých matematiků, kteří promluvili na půdě školského výboru v parlamentu, zatím inspekce podloženou odpověď nemá.

„Pedagogický konstruktivismus, na kterém je založena, ale patří celosvětově mezi uznávané a efektivní vzdělávací strategie,“dodává Zatloukal.

Rodiče dětí s alternativní formou výuky matematiky, kteří se obávají přijímacích zkoušek po 9. třídě, se tak zatím mohou opřít jen o osobní zkušenosti těch, kteří už je mají za sebou.

Nadrtit se na přijímačky

„Naše skupina měla vynikající výsledky, všichni se dostali. Samozřejmě to tak nemusí být všude,“hodnotí výkon svých loňských žáků u přijímacích zkoušek Hana Kotíková. Stejně jako tam, kde se neučí Hejného metodou, se žáci i v její třídě na přijímací testy zvlášť připravovali. Některé úlohy procvičovali důkladněji, aby nebyli oproti jiným v nevýhodě.

„Algebraické nebo číselné výrazy je třeba v 9. třídě nadrilovat, v testu nemají čas hledat řešení. Trénujeme také postupy, naši žáci umějí řadu úloh vyřešit metodou pokus-omyl, ale za chybějící postup by ztratili body,“říká Hana Kotíková.

Při řešení řady příkladů při loňských přijímacích testech podle ní děti, které se učí Hejného metodou, měly výhodu.

„Například poslední úloha byla jako vystřižená z Hejného matematiky. Celkově se mi přijímačky líbily, na začátku byly úlohy, které se musely nadrilovat, ale nad jinými se děti musely zamyslet, najít strategii,“říká Kotíková.