Hlas Číny se chystá zválcovat svět
Čína se rozhodla stvořit nejmocnější nástroj propagandy, jaký kdy spatřil svět. S narážkou na Hlas Ameriky ho nazvala Hlas Číny. Má naklonit globální sympatie ve prospěch čínského modelu vládnutí. PEKING Peking hodlá dobýt svět, byť (zatím) jen „měkkou silou“.
Připravuje mohutnou propagandistickou ofenzivu doma i v zahraničí a cítí nebývalou šanci.
Západní liberální demokracie neprožívají nejlepší časy, zatímco v Číně si komunistická strana upevnila vůdčí postavení, a tak prezident Si Ťin-pching usoudil, že nastala ta správná chvíle pro akceleraci šíření „čínských hodnot“po celé planetě.
Právě skončené zasedání čínského parlamentu mu posvětilo nejen „doživotní“vůdcovství, ale kromě jiného také vznik jedné z nejmocnějších platforem propagandy, jaká kdy ve světě působila. To lze říci už nyní, byť příliš podrobností k projektu zatím známo není.
Celý ten zázrak se má jmenovat Hlas Číny.
Pokud vám na mysli vytanul slavný Hlas Ameriky, který od druhé světové války šíří americké zájmy, nejste daleko od pravdy. Na jedné straně byl pro Číňany při vytváření nového konceptu vzorem, na straně druhé má název nejspíš naznačit, že právě „čínský hlas“teď hodlá přehlušit a zastínit ten „americký“.
Půjde o nový vysílací gigant, který vznikne spojením největších státních televizních a rozhlasových stanic. Centralizace, to je teď v Číně Speciální vysílání pro Afriku
hodně skloňované slovo. Umožňuje lepší ovládání a kontrolu. A přesně po tom novodobý „císař“Si i podle vlastních slov touží.
Ví se, že spojit se mají mamutí televize CCTV a dvě státní rozhlasové platformy China Radio International a China National Radio. Cíl je zřejmý – mnohem efektivnější šíření čínského poselství za hranice i dovnitř země a naklonění globálních sympatií na čínskou stranu.
Po celou dobu svého vůdcovství usiluje Si Ťin-pching o kontrolu sdělovacích prostředků. Před dvěma lety natvrdo prohlásil, že „média jsou vedena stranou a slouží jí na informační frontě jako bojový prostředek“. V tomto smyslu znamená avizovaný vznik Hlasu Číny jen logické pokračování.
Ačkoliv Čína do propagandy investuje značné finanční prostředky, snaží se ve světě uplatňovat „měkkou sílu“a získávat „mysl a srdce“obyvatel zemí, do nichž ekonomicky a vlivově proniká, nedaří se jí svými představami zaujmout natolik, jak by si čínští vůdci představovali. Například podle loňského průzkumu Pew Research Center se Evropané nenechali uchlácholit budováním čínských kulturních center a většina obyvatel zemí eurozóny vnímá Čínu negativně. To je pro tamní strategii pochopitelně nemilé. V nejbližší době to má změnit mamutí Hlas Číny.
Čína se pod vedením Si Ťin-pchinga snaží prodat svůj model vládnutí a hospodářského vývoje jako alternativu k západní demokracii. „Demokracie západního typu čelí bezprecedentní historické krizi. Zrušením pevných funkčních období pro politiky napravuje Čína jedno z úskalí zastaralého sklerotického západního systému založeného na konkurenci stran ve volbách,“obhajoval stranický Lidový deník možnost, že čínský prezident bude vládnout „na věčné časy“. „Je to inspirace a příklad pro politické systémy na celém světě,“dodal list.
„Čínský model nabízí novou možnost pro další země a národy, které chtějí urychlit svůj rozvoj při zachování své nezávislosti,“prohlásil minulý týden sám Si Ťin-pching.
Televize CCTV, která předloni změnila značku svých zahraničních sítí na CGTN (Čínská globální televizní síť), je důležitou součástí vládních snah o posílení vlivu výše uvedených představ. CGTN má v současnosti přes 70 zámořských kanceláří. Čínský rozhlas vysílá ve více než 60 jazycích. Spojení těchto nástrojů do Hlasu Číny znamená další akceleraci čínské mediální ofenzivy, jež má vést k postupnému převážení globálního názoru na stranu Pekingu.
Při současné relativizaci západních konceptů ve světě není Čína bez šance. Čínské vysílání navíc nemá být žádným prvoplánovým vymýváním mozků, ale převažovat mají sofistikované a profesionálně odvedené pořady. Zavedená západní globální média, jako je CNN nebo BBC, tak možná už brzy dostanou tvrdou konkurenci.