Pražané u lékaře zapírají
PRAHA „Cigarety kouřím jen výjimečně, téměř nepiji a pravidelně sportuji.“I to občas Pražané tvrdí při návštěvě u lékaře, přestože je pravda jiná. Na podobné skutečnosti poukazuje aktuální průzkum agentury STEM/MARK.
Celkem 38 procent obyvatel hlavního města přiznalo, že už někdy lékaři neřeklo pravdu o některých svých problémech. V celostátním měřítku je takových lidí „pouze“30 procent.
Pacienti před lékařem dále neradi mluví o své nadváze nebo například o tom, zda užívají všechny předepsané léky. Přitom i to mohou být důležité informace, které povedou k rychlému odhalení choroby.
Právě co nejpřesnější údaje mohou pacientovi výrazně pomoci. Řada případů končí smrtí jenom kvůli tomu, že je zdravotní problém příliš pozdě diagnostikován. A svoji vinu na tom může mít i člověk, který lékaři některé důležité příznaky nesdělí.
Důvody k tomu přitom mají lidé nejrůznější. Průzkum ukázal, že nejčastěji pacienti některé problémy nepřiznají, protože se stydí. Jiní je nepokládají za důležité a další skupina zase zapírá, aby jim lékař nevynadal nebo aby nevypadali jako hypochondři.
V těchto případech častěji lžou mladší pacienti, s rostoucím věkem je tendence mluvit pravdu větší. „Některé věci na sebe neradi říkáme nejen proto, že se chceme stavět lepšími, ale protože je nám třeba nepříjemné o nich mluvit. Jenže ve výsledku to nebývá v náš prospěch,“upozorňuje Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK, která výzkum prováděla.
Na bádání je zajímavé, že téměř 94 procent pacientů souhlasí s nutností sdělit lékaři celou pravdu o svém zdraví. Přitom však následně přiznávají, že to sami vždy nedělají. Celkem se do ankety zapojilo více než pět set obyvatel Česka. Na výsledky v hlavním městě však může mít určitý vliv, že ve zkoumaném vzorku zastupují obyvatele Prahy ve větší míře ženy a lidé do 44 let věku.
Problémem je nejen záměrné zamlčování, ale také skutečnost, že pacienti obecně při prohlídkách příliš nespolupracují se zdravotnickým personálem. Přesně třicet procent pražských respondentů uvedlo, že pouze odpovídají na dotazy, které jim lékař při vyšetření položí. O procentní bod méně lidí je sice ochotno o svých potížích hovořit, ale říkají jen to, co sami považují za důležité.
Tento přístup některých pacientů komplikuje práci zejména lékařům, kteří se věnují chronickému selhání srdce. Tímto onemocněním v současnosti trpí po celém Česku 200 tisíc lidí a jeho prognóza je horší než v případě některých druhů rakoviny.
Jeho největším rizikem je nenápadný rozvoj projevující se na první pohled nepodstatnými příznaky.
Srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého člověka nad čtyřicet let. Řekněte celou pravdu A jen pouze třetina říká lékaři skutečně vše, co je trápí. „Lidé mnohdy dlouhodobě ignorují příznaky a dostávají se k nám až v pozdějších fázích nemoci. Je nesmírně důležité, aby se pacienti včas obrátili na svého praktického lékaře, který je následně předá do péče internisty či kardiologa,“upozorňuje vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Richard Češka.
Podle svých slov se také nezřídka setkává s tím, že pacienti své problémy zlehčují. „Často až vhodně položené otázky a pozorování nás přivedou k tomu, který z příznaků pacienta trápí,“nabádá k lepší komunikaci s lékařem známý kardiolog.
Lidé například často příliš nevěnují pozornost jevům jako je dušnost, otoky nohou, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a časté močení. A právě ty mohou také poukázat na onemocnění srdce.