Arabové chtějí jádro místo ropy

se totiž v současnosti potýká se značným zpožděním či násobným překročením plánované výše investice. V Emirátech stihli první blok dokončit za méně než deset let od prvního veřejného prohlášení ohledně jaderného programu. Samotná výstavba bloku trvala 69 měsíců.

Emiráty mají zatím v jaderné energetice v regionu největší ambice. Nejsou však jedinou zemí, která o výstavbu nových jaderných zdrojů usiluje. Své plány už ohlásila nejen Saúdská Arábie, ale i Egypt, Turecko i Jordánsko. Rozšíření svých kapacit plánuje také Írán.

Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) stoupne během následujících deseti let instalovaný výkon jádra na Středním východě na 14 gigawattů. To je, pro srovnání, téměř 14 temelínských bloků. V současnosti funguje pouze jeden blok v íránském Búšehru s výkonem jednoho gigawattu.

Diplomaté a experti se však podle listu Süddeutsche Zeitung obávají, zda za boomem jaderné energetiky v arabském světě není také snaha využít technologii pro vojenské účely. A otázky vyvolává také existence samotné elektrárny v politicky nestabilním regionu. Šíitští povstalci v Jemenu už v minulosti tvrdili, že se pokusili na staveniště v Barakah vyslat raketovou střelu. Nic nevadí, že vláda Emirátů to rozhodně popřela.

Vedle Korejců jsou v oblasti aktivní také Rusové. Od spuštění elektrárny v roce 2011 dodávají palivo do Búšehru. A Rosatom zároveň pracuje na výstavbě zbývajících íránských reaktorů, které mají být podle plánu spuštěny v polovině příštího desetiletí. Ruská státní firma získala rovněž kontrakt na výstavbu čtyř bloků v egyptské elektrárně El Dabá, v Turecku i v Jordánsku.

Saúdové, největší exportér ropy na světě, nyní dodavatele pro svou první jadernou elektrárnu vybírají mezi pěticí kandidátů. Korejce, kteří by dál stavěli jádro alespoň v zahraničí, doplňují Američané, Rusové, Francouzi a Číňané. procent