Fotbalová liga naruby
Slavia prohraje doma. Plzeň taky. Sparta hoří. Co se to děje?
Nastavuje se už druhá minuta, za pár chvil to všechno skončí.
Slavia, fotbalový šampion z loňského roku, riskuje, chce na poslední chvíli rozhodnout.
Chce doma za každou cenu vyhrát nad rozháraným Zlínem. Z pravého křídla kope přímý kop. Má jednu slušnou šanci. Hned druhou. Přes třináct tisíc fanoušků v Edenu nervózně vzdychá a vzápětí zděšeně sleduje, jak soupeř Vukadinovič trestuhodně sprintuje přes šedesát metrů sám na branku. Na závěr si rychle posune míč doprava, udělá dlouhou kličku gólmanovi Kolářovi, nezištně přihraje Ekpaiovi a hotovo.
Gól! 2:1 pro hosty, čili pro Zlín, který byl na jaře nejhorším týmem ze všech.
Copak existuje významnější důkaz, že fotbalová liga je úplně naruby?
Vždyť Slavia se mohla po nedělní dohrávce 22. kola přisunout na šest bodů od vedoucí Plzně, což by pro ni byl velmi příjemný bonus. Jenže zápas, který měla za povinnost vyhrát, nezvládla. Tři body v tahu. Obhajoba titulu nadobro v tahu. Anebo vlastně ne? Může se ještě tabulka nějak zvlášť zašmodrchat?
Ale jistě. Uvidí se třeba už zítra, kdy Plzeň dohrává odložený zápas v Ostravě.
Podzimní suverén si totiž nemůže být jistý téměř ničím – už vůbec ne tím, že středeční výzvu zvládne. Plzeň je mátožná, plná chyb a rozpaků, takže poslouchá pískot vlastních fanoušků. Až si obránce Tomáš Hájek stýská: „Stojí to za ho...!“Byť je to hodnocení pěkně od plic, na plzeňskou současnost sedí.
Viktoria ve třech domácích zápasech dvakrát prohrála, prošustrovala celkem osm bodů, a nemít luxusní náskok z podzimu, dost možná už by první nebyla.
„Je to jen naše chyba. Budeme se nad tím muset zamyslet,“reagoval trenér Pavel Vrba po sobotní porážce 1:2 s Mladou Boleslaví.
Zamyslet a hlavně konat, protože Plzeň nemístně hazarduje. K ligovým zápasům přistupuje s pocitem, že už má titul v kapse. Obvyklá nadstavba, při které soupeře přehrává rychlostí a kombinacemi, se vytratila. Na podzim neporažená, na jaře snadno k překonání.
A teď paradoxní pointa: Plzeň se má pořád nejlíp ze všech, protože všechny slavné značky klopýtají.
O Slavii už byla řeč. Prohrála doma se Zlínem, kapitán Škoda kromě jiného neproměnil penaltu, slibovaný totální fotbal má jen jepičí pasáže, takže nový trenér Jindřich Trpišovský přiznal: „Náš výkon, co se týče kombinace a kvality na míči, neměl žádné parametry.“
Slavia se může konejšit snad jen tím, že Sparta je na tom ještě hůř. Úhlavní rival se na šestém místě třese, že poprvé od sezony 1982/83 nebude v evropských pohárech. To je šílená představa. Nejbohatší. Nejúspěšnější. Nejambicióznější. Až šestá? Ano, až šestá a frustrovaná! Pětkrát za sebou jen remizovala, přičemž třikrát se to stalo pod novým trenérem Hapalem. Impulz se nekonal, výsledky zůstávají, hra je lopotná dál. Po sobotní remíze 1:1 v Teplicích přitom agentura ČTK spočítala, že v prvních poločasech Sparta kraluje. Kdyby zápasy končily v půlce, měla by Sparta tříbodový náskok před Plzní a Slavií. V reálné tabulce však ztrácí 15 bodů a právem se obává, že nebude hrát ani předkolo Evropské ligy.
„Dřív se nás všichni báli,“nechápal záložník Michal Sáček.
Když odhlédneme od prvních poločasů, vlastně není důvod, proč mít ze Sparty strach.
A taky proto je liga naruby.