Navážeme věžáky na řeku

Zamýšlené vládní budovy v Holešovicích mohou mít až 18 pater, říká ředitel plánovačů města

PRAHA Do konce letních prázdnin má Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) dodat magistrátu studii, jak by se mělo rozvíjet nevyužité území Bubny-Zátory v Holešovicích. Včera plánovačům města tento úkol zadalo vedení metropole. Pořízení dokumentu vyjde na tři miliony korun. V lokalitě má vzniknout nová čtvrť, jejíž součástí mají být i ministerské budovy, které tam chce přesunout premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Zamýšlený vznik vládních objektů přiblížil ředitel IPR Ondřej Boháč, jehož pracovníci právě Zátory pro státní projekt vytipovali jako nejvhodnější.

Nejde o vládní čtvrť. To je chybná zkratka, která se objevuje. Nechceme, aby někde vznikla úřednická čtvrť plná jen kancelářských budov, která bude v noci mrtvá. Označení čtvrť je pro tento projekt zavádějící, protože ho to dělá větším, než bude. Má jít jen o několik budov. Cílem totiž je, aby vznikla nová část města, kde budou zčásti administrativní budovy, ale také bydlení a další služby. Nakonec je jedno, jestli investorem kanceláří bude stát, nebo nějaká velká firma z Londýna, která sem třeba přijde po brexitu. Proto je termín vládní čtvrť divoký. Ještě horší je vládní městečko. To si člověk představí a chce se mu zvracet. Prověřovali jsme všechny centrální části, jako je Hradčanská, Rohanský ostrov, Bubny, ale i lokality více na kraji. Mapovali jsme okolí stanice metra Opatov. Z těch všech míst nám však nejlépe vychází část Zátory v Holešovicích. Do hledání vhodného místa pro vládní čtvrť jsme vstoupili asi před rokem, kdy s tímto projektem přišel stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Tehdy zaznělo, že je třeba postavit nové ministerské budovy, aby se ušetřilo na nájmech za objekty, kde nyní úředníci sídlí. Tehdy se objevil plán vybudovat nová sídla v Letňanech. Do toho jsme vstoupili my a řekli, že takové řešení rozhodně nechceme. Nechceme zastavět další pole. Možná by to bylo nejsnazší na realizaci, ale vzniklo by tam právě již zmíněné městečko duchů. Taky by tam byla příliš velká dopravní zátěž. Hledali jsme místa v centrálnější části metropole. Praha má plno jizev, které lze takto zacelit. Místo pro vládní budovy jsme vyhledávali podle toho, že mají být umístěny někde centrálně v městě spíše než na periferii. Méně to zatěžuje město. Dělali jsme pro to také podrobné dopravní analýzy. Zásadní věcí rovněž je, že je tam trať vedoucí do Německa, v budoucnu tam má být i spojení na letiště. Obojí je vhodné pro administrativu, která musí být v kontaktu se zahraničím. Také jde o to, že Bubny-Zátory dlouhodobě trpí. Není normální mít nevyužitých přes sto hektarů uprostřed města v době, kdy se každý metr čtvereční váží zlatem na vahách. Celá lokalita má potenciál být významným centrem Prahy jako třeba Anděl. Holešovice mají možná ještě vyšší potenciál, a proto je logické tam instituce jako ministerstva směrovat. Je to impulz pro rozvoj území. Kromě dobré dostupnosti všemi druhy dopravy výběru napomohla ještě jedna věc. Bubny-Zátory V Praze je tradicí, že se významné budovy umisťují podél Vltavy. Třeba ministerstva obchodu a průmyslu nebo dopravy. Jde o nejviditelnější osu, a je proto logické na to vázat domy jako korálky. Šlo ale spíše o doplněk než o rozhodující argument. Bude se o tom jednat, ale panuje v tom shoda. Tehdy došlo k neporozumění a obavám z toho, že se tam přesune mnoho ministerských budov. Což nechceme ani my. Aby v Zátorech vznikla čtvrť, kde budou kanceláře a bydlení, s tím všichni souhlasí, ale upřesňují, že se musí dát projektu přesné parametry. Jenom byty by tam totiž také nešly. Musí jít o mix, aby to fungovalo ekonomicky i provozně. Aby tam byla práce, obchody i bydlení. Motivací státu, jak jsem pochopil ze společných jednání, je přesunout úředníky z budov, které má pronajaté, a tím ušetřit peníze. Neměly by být opuštěny historické budovy, jako jsou ministerstva dopravy a obchodu na nábřeží či Černínský palác, kde je ministerstvo zahraničí. Z těch resortů a jejich reálných sídel se asi dá diskutovat o ministerstvu pro místní rozvoj. To je v úřední budově na Staroměstském náměstí, ale zároveň je propojeno do několika činžovních domů a ještě má sídla v dalších dvou lokalitách v centru. Tomu by slušelo nové sídlo. Jinak má jít o neviditelné orgány ministerstev, různé agentury a instituce, které jsou nyní v nájmech. Mrakodrapy tam nebudou. V dlouhodobém horizontu se tam ale počítá s výškami od 12 do 18 pater. Závisí to na urbanistickém návrhu. Rozhodně by tak vysoké budovy nebyly po celém brownfieldu, jen v bezprostřední blízkosti stanice metra Nádraží Holešovice. Z jedné strany území leží Letná a horní Holešovice, z druhé dolní Holešovice. To jsou čtvrti s typickou podobou, která bude určující i pro novou výstavbu. Nový Manhattan tam stát nebude. Vzniknou tam ale nějaké dominanty. Zatímco poblíž stanice metra Vltavská to má být koncertní hala pro filharmonii, na severu to mohou být administrativní budovy převyšující okolní zástavbu. V principu ano. Problém je v tom, že se dříve dělaly administrativní budovy oddělené od zbytku města, což dnes přestává fungovat. Čistě kancelářské komplexy se musejí transformovat do smíšenější funkce. Což stát musí dělat také. Navíc je tu ještě jedna významná skutečnost. Množství státních úředníků v Praze pracuje v bytech upravených na kanceláře. Přesunem těchto lidí by se státu umožnilo prostory rekonstruovat zpět do bytové funkce, což by pomohlo stávající bytové krizi v Praze. Pozemková držba tam není čistá. Nebude se to stavět najednou, ale po etapách. A na tu první pozemky státu, města a jejich fyzických osob stačí. Potom je možné přistoupit k odkupům pozemků nebo založit společný podnik pro výstavbu. Když se staví město a řeší pozemky, je zcela normální, že se dělají společnosti, v nichž je zastoupený stát i soukromý vlastník. Bude to asi v nějakém momentu i tady nutné, ale jen pro menší část území. Je na to času dost, jelikož by se to týkalo až vzdálenější etapy.