Jak skončí utrpení mladého Hamáčka?
Nejsou to ještě ani dva měsíce od sjezdové bitvy o post předsedy ČSSD. Jan Hamáček ji vyhrál na základě projektu účasti své strany ve vládě s hnutím ANO. Taková alternativa má svá pro i proti, Hamáček ale vsadil na logiku, že účinkováním ve vládě s Andrejem Babišem má ČSSD přece jen o něco větší šanci dát se dohromady než v opozici.
Tam toho totiž upřímně řečeno za půl roku od voleb moc nepředvedla, dokonce si asi leckdo ani nevšiml, že tam vůbec sedí, natolik ji zastínili dravější Piráti, Okamurova SPD, ba i komunisté. Další možností jsou předčasné volby – a ty v Lidovém domě vyvolávají mrazení ještě větší.
Problém je, že celý Hamáčkův předsednicko-vládní projekt může úplně zkrachovat. A to dokonce bez ohledu na to, jak velkorysá byla na včerejší finální schůzce Babišova nabídka rozdělení resortů a poměru sil v koaličním kabinetu. Reprezentativní anketa MF DNES mezi členy a funkcionáři ČSSD totiž ukázala, že vládnout s ANO a Babišem chce jen výrazná menšina strany. Což by znamenalo, že nabídku vládní účasti shodí buď už na sobotním sjezdu, anebo následně v celostranickém referendu. Hamáček je sice mladý předseda, ale starý politický harcovník. ČSSD zná dobře, převažující náladu v partaji předem odhadne ještě přesněji než anketa MF DNES. A ví dobře, že špičky strany lze „uplatit“zajímavými funkcemi, na delegáty sjezdu lze snad zapůsobit vidinou výhod plynoucích z podílu na exekutivě, ale tisíce členů hlasují v referendu mnohem emocionálněji. Proto se mu aktuálně rýsují tři možnosti:
1/ Svůj projekt vládnutí s ANO prosadit v ČSSD silou, nejlépe pragmaticky zpracovat sjezd a zkusit pod nějakou technickou záminkou zrušit celostranické referendum.
2/ Na poslední chvíli otočit, připojit se k vítězícímu názoru a projekt vlády s ANO odmítnout už na úrovni dnešního jednání předsednictva ČSSD. A tím se snad politicky zachránit, byť s odřenýma ušima.
3/ Jít si za svým projektem až do konce, tedy zřejmě prohrát v referendu, nebo dokonce už na zítřejším sjezdu. A pak téměř jistě padnout, protože předseda nemůže hned svou první zásadní politickou bitvu prohrát a zůstat dál ve funkci, aniž by ho to osudově deklasovalo.
Porcujeme tu sice medvěda, který v tuto chvíli ještě běhá po lese, ale politické zákonitosti prostě fungují nekompromisně.