Střelba, někdy i granáty. Švédská města drtí násilí

Počet násilných trestných činů loni v severské zemi strmě vzrostl. Kriminalita svírá zejména imigrantské periferie velkých měst.

Dnes Prague Edition - - ZE SVĚTA - Jiří Sládek redaktor MF DNES

STOCKHOLM Strohé kontury betonových bloků z 60. let minulého století vymezují prostor, kam většina Švédů málokdy zabloudí.

Dvacetitisícové stockholmské předměstí Tensta, na konečné tramvají číslo 10 a 11, v sobě koncentruje veškeré neduhy velkých švédských měst, jako je vedle metropole Stockholmu i Malmö či Göteborg.

V těchto velkých aglomeracích a jejich širším okolí se loni odehrály tři čtvrtiny veškerých násilných činů ve Švédsku.

Je tu vysoká nezaměstnanost, vysoká koncentrace imigrantů i vysoká zločinnost.

Bojí se sem chodit nejen lidé z méně problémových stockholmských čtvrtí, ale i policisté. Bojí se i místní. Třeba známá kurdská aktivistka Nalin Pekgulová se z obav o svou bezpečnost raději z Tensta odstěhovala.

Švédi už jen vzpomínají na časy, kdy se nezamykala auta a střelbu znali tak leda z detektivních seriálů. Teď se věci mění.

Nově zveřejněná čísla švédské Rady pro prevenci zločinu (Bra) ukázala, že počet násilných trestných činů vzrostl v loňském roce na dosud nepoznanou úroveň. Přibývá zejména přepadení, vražd i znásilnění.

„Míra násilné kriminality se vyšplhala na nejvyšší bod od roku 2002, kdy se tyto statistiky zveřejňují,“uvedla Rada.

Znepokojivý je podle listu Svenska Dagbladet především nárůst zbraní mezi zločineckými skupinami. Přibývá střelby v ulicích, kriminální gangy jsou často vyzbrojeny i ručními granáty. Zločinů s použitím zbraní loni přibylo o 35 procent.

Co na to politici? Premiér Stefan Lofven připouští, že situace je vážná. „Jsem připraven učinit vše, abychom zastavili tuto vlnu násilí,“pro- hlásil s tím, že nevylučuje ani povolání armády, bude-li to potřeba.

Před zářijovými volbami do parlamentu posilují preference krajně pravicových Demokratů, kteří odmítají nelegální migraci a Švédům slibují zajistit bezpečnost.

„Lidé jsou zabíjeni na ulicích ručními granáty, to je to nové a vzrušující Švédsko, úplný multikulturní ráj,“říká sarkasticky jejich lídr Jimmie Akesson.

Politici mainstreamových stran argumentují, že v absolutních číslech na tom Skandinávie stále není tak špatně, úroveň kriminality nepřekračuje evropský průměr. Švédy ale zneklidňuje fakt, že křivka zločinnosti míří vzhůru.

Výbuch ručního granátu na ulici už pomalu nepřekvapí. „V posledních letech se situace dramaticky zhoršila,“říká Zoran Markovic, bývalý policejní šéf z předměstí Malmö. „Zločinecké skupiny mají automatické zbraně i granáty, nikoli k odstrašení, ale protože opravdu chtějí zabíjet.“

Násilí je na vzestupu. Ruční granát usmrtil nedávno náhodného chodce na stockholmské ulici. Zbloudilá kulka také zabila nizozemského studenta v jinak klidné Upsalle a v Malmö výbuch granátu dokonce otřásl policejní stanicí.

Za posledních devět let se počet úmrtí s použitím střelných zbraní zdvojnásobil.

Granáty do země proudí především ze zemí bývalé Jugoslávie. Zakoupit některý z nich je na černém trhu hračka. Podle stockholmských policistů se dá za tisíc eur pořídit pět automatických zbraní, za stovku eur potom ruční granát.

Policisté říkají, že zamezit těmto obchodům není lehké. Lidé na předměstí jsou propojeni spletí spojenectví, na nikoho nechtějí ukázat. „Vyšetřování bývá složité, nikdo s námi nechce mluvit,“říká bývalý policejní šéf Dan Eliasson.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.