„Nejde jen o vybavení, ale i jak se o ně škola stará“
Vlednu se zmocněncem pro digitální vzdělávání na ministerstvu školství stal Ivan Pilný (ANO). Bývalý ministr financí, někdejší šéf české pobočky Microsoftu a expert na digitální technologie koordinuje na půl úvazku strategii digitálního vzdělávání.
Na jaké potíže snaha prosadit digitální vzdělávání naráží?
Možná největší jsou prázdná prohlášení politiků, že vzdělávání je priorita. Ve Francii prezident Macron prohlásil, že všechny školy budou do roku 2020 připojeny k vysokorychlostnímu internetu. U nás na ministerstvu průmyslu a obchodu tři roky leží 14 miliard z evropských fondů na rozvoj internetu a zatím se vyčerpalo 50 milionů. Výzva k podání projektů je ale formulována tak, že tyto peníze přímo do škol jít nemohou.
Rychlé připojení škol k internetu je součástí strategie digitálního vzdělávání, kterou máte na starosti. Také u nás by je školy měly mít do roku 2020.
Podívejte, je popsaná spousta papírů a v podstatě dobře. Co už není dobře, je, že se ty věci neustále mění, přeformulovávají a odkládají. Ale jsou tu i pozitivní kroky. Ještě jako ministr financí jsem spustil v Královéhradeckém kraji pilotní projekt, ve kterém se z krajských peněz zřídí 60 učeben pro digitální vzdě
lávání.
Jaké byly vaše první kroky coby koordinátora?
Nejdříve jsem se musel zorientovat ve finančních zdrojích. Digitální vzdělávání se neřeší jen na ministerstvu školství, ale řekněme na čtyřech resortech. Nyní stanovujeme priority.
Co považujete za prioritu?
První, co je třeba, aby se dalo digitálně vzdělávat, je infrastruktura. Nejde jen o vybavení škol nebo připojení na internet, ale také o to, jak ho škola spravuje. Druhý problém je obsah. Je tu řada vysokých škol a vědeckých institucí, které mají experty, ale nemají prostředky na převedení materiálů do podoby výukových aplikací. Třetí důležitá věc – vnímání důležitosti. Tady jsou naší cílovou skupinou i rodiče, potřebujeme, aby věděli, že investice například do připojení školy k internetu není investicí do hraní. (rh) mentu nedělo vlastně nic. Poté dostal koordinaci celé akce na starost náměstek na ministerstvu školství Jaroslav Fidrmuc, k ruce měl několikačlenný tým složený zčásti z externích spolupracovníků.
To ale skončilo, když se současný ministr v demisi Robert Plaga (ANO) rozloučil se všemi politickými náměstky včetně Fidrmuce.
Od ledna 2018 se zmocněncem pro digitální vzdělávání na ministerstvu školství stal exministr financí Ivan Pilný (ANO). S úřadem má smlouvu na půl úvazku, zatím na šest měsíců.
Přízrak Internetu do škol
Ministerstvo školství, které rozděluje dotace z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, nemá podle náměstka ministra Plagy Václava Velčovského přesně stanovenou částku, kterou by mělo vyčerpat. „Vždy záleží na zájmu žadatelů a na kvalitních projektech,“říká Velčovský. Nepochybuje, že do roku 2020 budou peníze vyčerpány.
Jenže na ministerstvu je, aby vypsalo dotační programy tak, aby to školám pomohlo. Přízrak Internetu do škol, za který stát zbytečně utratil desítky milionů, tu stále obchází.
Nové dotační programy jsou nyní spouštěny v rychlém tempu. „V současné době pedagogické fakulty realizují projekty za 250 milionů korun, implementují například prvky digitálního vzdělávání do svých vzdělávacích programů, další výzva přijde na podzim, v ní se budou vytvářet aplikace a digitální vzdělávací zdroje,“říká Velčovský.
O evropské peníze mohou nově žádat také přímo základní školy. „Vyšly nové parametry, ze kterých však vypadla podpora aktivit zaměřených na rozvoj informatického myšlení a výuky programování,“říká Lessner. Přitom právě to je jedním z ústředních bodů koncepce digitálního vzdělávání.
Způsob, jakým jsou nové dotace vypsány, podle něj umožní školám například nakoupit do škol chybějící vybavení, nevede ale k systematičtější změně. Nehledě na to, že zatím nikdo neřeší, jak budou školy techniku obměňovat v dlouhodobějším horizontu. Až evropské peníze vyschnou.