Nová bitva v Damašku:
Bojovníci černé vlajky teď udělali malý Stalingrad z kusu syrského hlavního města, který drží tři roky. Asad začal s vyháněním. proti Islámskému státu
DAMAŠEK Islámský stát je právě čtyři kilometry od syrského ministerstva obrany a šest kilometrů od prezidentského paláce Bašára Asada.
Nejde o žádný noční zvrat: zatímco jinde v Sýrii je Islámský stát rozprášen, jeho poslední důležitá a celistvá bašta leží přímo pod srdcem Damašku. Už tři roky. Zřejmě už ne nadlouho. Poté, co teď padla východní Ghúta, začala syrská armáda operaci proti džihádistickému nádoru, který leží přímo na jihovýchodě metropole a před třemi týdny dokonce o celou třetinu expandoval.
Na tomto kousku země je vidět, jak absurdní galimatyáš je syrská občanská válka.
Zatímco syrská vláda dobývala území napříč Sýrií, těsně pod okny měla povstalce. Islámský stát i pobočku al-Káidy, islamisty ze skupiny Armáda islámu, Svobodnou syrskou armádu a další.
To vše na ploše asi šest krát tři kilometry. Ale to ještě není všechno.
Jak válka plodila absurdní kotrmelce nestálé lásky a nenávisti, nakonec válčili džihádisté mezi sebou a „demokratické povstalce“střežila před jejich sousedy z Islámského státu Asadova armáda, tedy oficiál- ní nepřítel obou. Velké části této oblasti jsou rozbity na atomy často jen několika ulic nebo bloků, z nichž některé ovládají islamisté, jiné džihádisté, ale také palestinská hnutí Fatah i Hamas a místní skupinky milic, jejichž jména neznamenají o pár set metrů dál vůbec nic.
V podstatě jde o území kolem obrovského palestinského utečeneckého tábora Jarmúk.
Je to část města, kam se v dubnu 2015 nečekaně a jako velká voda vřítil Islámský stát. Tábor obsadil během pár dnů, takže vypadal jako zcela nezastavitelný. Během ani ne ročního blitzkriegu ovládl velké části Iráku a Sýrie a stál přímo u bran Bagdádu a Damašku.
I když džihádisté měli střed města na dostřel, Asadův režim je nechával dlouho být. Měl mnohem větší problémy jinde a Islámský stát se v Jarmúku vybíjel a opotřebovával boji s dalšími džihádisty a islamisty o to, kdo je ten správný Asadův nepřítel.
Většina Palestinců uprchla – bylo jich tam více než sto deset tisíc, ty zbylé (asi dvacet tisíc) Islámský stát terorizoval podobně jako třeba obyvatele Mosulu. Letos v únoru jich například několik ukřižoval.
Kromě toho neodolal, aby neútočil na Damašek, když už ho měl na dohled. Sebevražední atentátníci pozabíjeli jen loni desítky osob. Poslední útok proběhl tuto neděli. Mi- nomety odpálené na vládou ovládané části města zabily jednoho člověka a devět zranily.
V minulých týdnech se však začala situace blížit k rozuzlení i tady.
A tak včera zahájilo vládní dělostřelectvo ostřelování Jarmúku a syrská armáda spolu s palestinskými jednotkami „Jeruzalémské brigády“, která chce dobýt svůj tábor zpět, čekají na povel k útoku.
Zdá se, že operace bude hodně připomínat dobytí východní Ghúty, jež skončilo o víkendu. Jak stylem boje, tak propagandou.
Situaci eskalovaly dvě věci, které jistě budou zapomenuty, až se opět bude mluvit o brutalitě, s níž Asad dobývá „území povstalců“.
V půlce března se jedna kapsa islamistů, kteří tvořili nárazník mezi vládou a Islámským státem, vzdala a nechala odvézt do Idlíbu, což je taková popelnice, kam se odkládají radikálové z celé Sýrie. Jenže na opuštěné území rychle vnikl Islámský stát. Když tam podle dohody napochodovalo pět set syrských nic netušících vojáků, džihádisté je zajali a asi sto dvacet jich zabili tak, že je postříleli nebo jim uřezali hlavy.
V oblasti jsou asi dva tisíce džihádistů. Nevypadá to jako síla, která by měla dělat syrské armádě starosti, ale zkušenosti posledního roku ukazují, že Islámský stát umí udělat z okupovaných měst blízkovýchodní Stalingrady.