Obutá neobutá podmínka ČSSD
Andrej Babiš se vyjádřil krajně odmítavě k požadavku ČSSD, aby se do koaličního paktu zakotvila povinnost člena vlády rezignovat, pokud bude prvoinstančně odsouzen. Nevidí prý k tomu žádný relevantní důvod. Premiér také říká, že už je alergický na to, že se o něm neustále mluví a píše jako o trestně stíhaném.
Přiznám se, že citovaný požadavek sociálních demokratů, aby povinně rezignoval člen vlády, který bude prvoinstančně (!) odsouzen, mi jako právnímu teoretikovi rve uši i vousy. Je to taková „obutá neobutá, suchá mokrá“podmínka. Laikovi možná přijde v pořádku, přemýšlivějšímu právníkovi nikoliv.
In media res: pakliže je někdo odsouzen prvoinstančně, je odsouzen zkrátka a dobře nepravomocně. A jestliže je někdo odsouzen nepravomocně, mělo by se na něj v právním státě pohlížet jako na nevinného. Někdo jistě opáčí, že v politice přece platí presumpce viny, to říkal – tuším – již prezident Václav Havel. Na politiky musí být přece přísnější morální metr. Dobře, ale pak podmínka z dílny Lidového domu nedává již absolutně žádný smysl.
Ergo kladívko, měla by ČSSD do koaliční smlouvy s hnutím ANO dát zřetelný požadavek, že členem vlády (včetně postu jejího předsedy, samozřejmě) se nesmí stát trestně stíhaná fyzická osoba. To by bylo vysoce mravní a korektní řešení.
Avšak švejkovsky polovičaté řešení s prvoinstančním odsouzením asi nejen autorovi těchto řádků přijde jako velký alibismus.