V paláci YMCA se sportuje už 90 let
Mladí muži tady mohli bydlet, pražský basketbal tu zase získával na popularitě. Palác YMCA v ulici Na Poříčí se slavnostně otevřel přesně před devadesáti lety.
V sobotu si budovu mohli lidé prohlédnout v rámci dne otevřených dveří k oslavám výročí. Návštěvníci viděli i běžně nepřístupná místa. Například strojovnu páternosteru nebo střechu, na níž se za první republiky hrály míčové sporty.
Mládežnická křesťanská organizace YMCA vznikla v roce 1844 v Londýně proto, aby pomohla mladým mužům rozvíjet ducha i tělo. Od té doby se její základny objevovaly postupně po celém světě.
V českých zemích se její myšlenky ujal nejprve Křesťanský spolek mužů. YMCA se k nám dostala po první světové válce díky Tomáši Garriguu Masarykovi a jeho dceři Alici Masarykové, které organizace zaujala během pobytu v USA. „Za války Ymka podporovala také československé legionáře,“dodává ředitelka Paláce YMCA Petra Otřísalová.
Po válce usilovala Alice Masaryková o založení Ymky v Československu. Za pomoci amerických sekretářů této organizace se podařilo postavit několik budov YMCA v Olomouci, Znojmu nebo Hradci Králové. Na počátku dvacátých let přišlo na řadu i pražské sídlo Ymky.
Úkolu postavit v Praze multifunkční budovu, která má sloužit jako mládežnická ubytovna i sportovní centrum, se ujal pražský architekt a grafik Eduard Hnilička, jeden z tvůrců prvorepublikové Prahy. Inspiroval se u amerických ymkařských domů a na moderně klasicistním domě použil i některé prvky ve stylu art deco, které jsou známé z newyorských mrakodrapů.
„Na svoji dobu to byla poměrně konzervativní budova. Bylo to dáno jak požadavky Ymky, která byla dosti konzervativní organizací, tak i výběrem architekta Hniličky, který nepatřil zrovna k nějakým avantgardistům,“hodnotí podobu paláce historik architektury Zdeněk Lukeš.
Oproti fasádě bylo vnitřní vybavení domu moderní technickou špičkou. „Dům měl horkovzdušné vytápění, unikátní vnitřní uspořádání a různé technické finesy, které byly na americké úrovni,“uvádí Lukeš.
Jedinečná je především tělocvična, která se téměř v původní podobě dochovala dodnes. Její zvláštností je klopená běžecká dráha na ochozu. „Podobné dráhy se do ymkařských domů dávaly, ale ta pražská je unikátní tím, že je klopená. V Evropě žádná taková není,“říká Otřísalová. Kromě tělocvičny byl v domě také krytý bazén s teplou vodou, kavárna a tři stovky lůžek pro ubytování mladých mužů.
Lukostřelci i odbojáři
S pražskou Ymkou souvisí především rozvoj českého volejbalu a basketbalu, tedy sportů, které vznikly ve Spojených státech amerických přímo na půdě YMCA. Díky spolupráci s americkými mládežnickými týmy neměl basketbalový tým YMCA Praha v hlavním městě a ani v československé lize, která byla založena v roce 1929, až do druhé světové války konkurenci.
Prvních devět ročníků československé ligy vyhráli právě hráči Ymky. Basketbalové hřiště bylo za první republiky i na střeše paláce. „Kromě basketbalu a volejbalu se tady trénovala třeba lukostřelba nebo skoky do vody. U bazénu v suterénu bylo třímetrové prkno a skákala se tady československá mistrovství,“říká Otřísalová.
Budova má i jinou než mládežnickou a sportovní historii. Po nacistické okupaci v březnu 1939 se stala jedním z center odboje. Ten tu našel zázemí až do května roku 1942.
Poválečná Praha sportovala
Popularita pražské Ymky se vezla na vlně obecného zájmu o sport a tělovýchovu, který v období první republiky stále rostl. Dokládá to také rychle stoupající počet členů Sokola, který si po první světové válce vynutil dostavbu stávajících i výstavbu nových sokoloven po celé Praze. Příkladem může být přestavba renesančního Michnova paláce na hlavní sídlo České obce sokolské z počátku dvacátých let.
„Jedinečnou akcí pak bylo vybudování největšího stadionu na světě. Na Masarykův státní stadion na Strahově s odvážnou železobetonovou konstrukcí tribun se přesunuly všesokolské slety z Letné,“uvádí architekt Petr Krajči.