Jak Baroš vytočil Spartu
Nejdřív přiložil ruku k uchu, aby přiměl fanoušky k ještě většímu rachotu. Sprintoval kolem hřiště a vychutnával si každou vteřinu opojné chvíle, kdy gólem srazil neoblíbeného soupeře. Nakonec se zakousl do klubového znaku na dresu, jako by chtěl vzkázat: Já Baník prostě žeru!
Zkuste Milanu Barošovi po víkendu vykládat o tom, že třináctka je nešťastné číslo. Určitě nebude souhlasit.
Dvanáctkrát se v kariéře rval o body proti fotbalové Spartě, nikdy je nevyválčil všechny. Až na tři- náctý pokus to vyšlo. Možná poslední šanci v kariéře Baroš dokonale využil, a když střídal, patnáct tisíc lidí vstalo ze sedadel a tleskalo.
„Nádhera,“vydechl po utkání. „Tady jsou nejlepší lidi v republice a jsem rád, že na nás teď mohou být hrdí. Doufáme, že ligu zachráníme pro ně a pro celý region.“
K téhle metě Baník posunula jeho hlavička z 86. minuty. Zařídila Ostravě vítězství 3:2 a posunula ji na dohled záchraně: od bezpečné zóny jí už dělí jen jediný bod.
Že se přiblíží udržení zrovna v sobotu, to se moc nečekalo. Sparta deset zápasů v řadě neprohrála a do Ostravy cestovala povzbuzena cenným vítězstvím nad rozjetým Jabloncem, překvapením jara.
Jenže narazila na nahecovaného Baroše, pro kterého je utkání s pražským rivalem vždycky něco extra. Sice se o výsledek do krve rve v každém zápase, ale proti Spartě pokaždé jde až na hranu.
A je třeba zmínit, že v sobotu ji dost často i překračoval.
„Mám Milana rád, ale dohrál bez karty a přitom nám zranil dva hráče. A ještě fauloval před rozhodujícím gólem,“povzdechl si hostující kouč Pavel Hapal a ironicky dodal: „Takže ano, asi to byl jeho zápas.“
Skutečně, Baroš před svou chvilkou slávy fauloval Hovorku, což rozhodčí Marek nepostřehl. Nedovoleně si pomáhal často, zapojoval ruce, provokoval, se sparťany včetně Hapala si drsně nadával.
„Vím, že na mě asi budou naštvaní, ale to mě vůbec nezajímá,“vykládal pak Baroš před novináři. „Hádám se s nimi celý zápas, nadáváme si, ale nic proti nim nemám. Hrajeme o holý život, tak kolem nich nebudu běhat v sukýnce.“
Sparťany Baroš tuze rád poškádlí, dělá mu dobře, když je vytočí do nepříčetnosti. Už na podzim po porážce 2:3 na Letné si rýpl: „Měli jsme tu bodovat, Sparta je průměrný tým české ligy. A na stadionu byla komorní atmosféra.“
Ve Vítkovicích v sobotu naopak stadion burácel, protože Baník třikrát vedl. Dvakrát se hosté dotáhli, ale na Barošovu trefu už reagovat nestačili a poprvé pod Hapalem prohráli.
Vítězství Baníku zařídil Baroš, přitom to dlouho nevypadalo na jeho zápas. Tryskala z něj snaha, ale herně to nebylo ono, což doložila 77. minuta. V malém vápně se dostal před Hovorku, gólman Nita už byl na zemi, ale Baroš poloodkrytou branku překopl.
O necelých deset minut později si všechno vynahradil a Spartu sestřelil při možná poslední příležitosti.
Ukončí v létě parádní kariéru, během které válel za Liverpool, Lyon či Galatasaray a stal se králem střelců na Euru před čtrnácti lety? Nebo v sobě ještě v šestatřiceti najde sílu pokračovat?
Jasno zřejmě zatím Baroš nemá. Nejdřív chce Baník zachránit v lize, až pak se rozhodne.
Možná už ho hlava potáhne za rodinou do Prahy, kde synové Patrik a Matteo kopou za mládež Slavie. Ale také se může stát, že ho fotbalové srdce ještě udrží v Baníku, kde před téměř dvaceti lety v lize začínal a kde ho fotbal tak baví.
Pokud by se měl rozhodovat podle víkendu, muselo by se mu končit těžko. Zápas se Spartou si užil se vším všudy, a pokud se Ostrava v lize udrží, zřejmě mu zůstane v paměti jako jedna z nejhezčích vzpomínek kariéry.
Co víc, díky devátému gólu v sezoně se Baroš dotahuje na nejlepší střelce ligy. Před ním jsou jen slávisté Tecl a Škoda a Krmenčík z Plzně.
V součtu s českým pohárem se ostravský kapitán už dostal na desetigólovou hranici takový statistický zářez zažil naposledy před sedmi lety, ještě při úspěšném angažmá v Galatasaray Istanbul.
Pak ho často srážela zranění, i proto se z kanonýra postupně měnil spíš v dříče a lídra, který týmu kromě gólů pomáhá hlavně obětavostí, zápalem a zkušenostmi.
Jenže teď, když Baníku jde o ligový život, ze sebe ještě Baroš mačká poslední zbytky sil a důležitými trefami tým táhne za záchranou.
Ta by chutnala sladce. Ještě víc než víkendová výhra nad Spartou.