Škodíte zdraví, pro vaši firmu pracovat nebudu
Firmy častěji narážejí na to, že jejich image uchazečům nevoní. Potíže mají hlavně výrobci cigaret.
Firmy, které ve společnosti nemají nejlepší pověst, vynakládají na zaměstnance až o desetinu více peněz než ty vnímané pozitivně, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Randstad. Polovina uchazečů o zaměstnání nicméně tvrdí, že by nepracovali pro firmy se špatnou pověstí, ani kdyby dostávali vyšší plat.
MF DNES oslovila několik firem z odvětví, pro která by mohli mít uchazeči o práci problém pracovat – výrobce cigaret, zbrojaře, hazard- ní firmy a producenty alkoholu. Cigaretáři se s odmítnutím z etických důvodů setkávají nejčastěji, hazard občas a ostatní odvětví výjimečně.
„Pokud personální agentura naším jménem osloví kandidáty, stává se, že někdo z přesvědčení pozvání na pohovor odmítne,“potvrzuje Lucie Derzakova, personální manažerka tabákového koncernu Philip Morris International.
Generace mileniálů je přitom při výběru zaměstnavatele nejnáročnější. Mladí lidé do 35 let se více zajímají o firemní kulturu a k přijetí nabídky je nemusí přesvědčit ani vysoký plat.
Když ho oslovil tabákový výrobce Philip Morris, dva dny nespal.
Převis poptávky po zaměstnancích způsobil, že si uchazeči o práci mohou víc vybírat. Firmy se tak setkávají s odmítnutím z jiných důvodů, než je výše platu nebo náplň práce. Obecně častěji nabídky odmítají mladí lidé ve věku do 35 let.
„Mileniálové se víc zajímají o to, co firma dělá, za jakých podmínek a jaký má její činnost vliv na okolí. Firmy, které svým podnikáním zatěžují přírodu, využívají levnou pracovní sílu v rozvojových zemích, mají nejasný původ nebo jejichž produkty nejsou zdraví prospěšné, mají stále těžší pozici,“uvádí Alžběta Honsová, marketingová manažerka personálně-poradenské společnosti Randstad.
Její firma aktuálně publikovala výsledky průzkumu mezi více než 7 500 respondenty, větší důraz byl přitom kladen na lidi ve věku 25 až 44 let. Soulad práce a osobních hodnot přitom podle Honsové obecně řeší spíše lidé s vyšším vzděláním, kteří hledají práci i podle jiných kritérií než jen podle toho, zda je uživí.
Nejčastěji se s odmítnutím setkávají v tabákovém průmyslu. „Oslovení uchazeči, kteří odmítli, uvádějí ve čtyřech případech z pěti jako důvod osobní etické důvody,“říká mluvčí Japan Tobacco International Karolína Křišťanová. Podle ní se tak děje hlavně v případě pozic, které mají přímý vliv na spotřebitele, například marketing určité značky cigaret.
„Týká se to většinou mladých lidí těsně před nebo po dokončení vysoké školy a se silným sklonem k ekologii a zdravému životnímu stylu,“uvádí Jana Kostrounová, personální šéfka British American Tobacco. Podle ní však uchazeči post odmítnou často z neznalosti. „Kandidáti si představují, že v mo- mentě, kdy začnou pracovat u tabákové společnosti, budou automaticky muset začít kouřit,“popisuje.
Daňový expert Martin Jareš dělal dlouhá léta ve veřejné správě, a když ho oslovil tabákový výrobce Philip Morris International (PMI) s finančně lákavou nabídkou, prý dva dni nespal. Kromě toho, že je celoživotní nekuřák, pochyboval, jestli bude schopen prosazovat zájmy stigmatizovaného odvětví.
„Během pohovorů jsem se seznamoval s firmou a jejími lidmi a postupně jsem změnil názor. Při zastupování firmy navenek mě navíc nikdo nenutí lhát nebo překrucovat pravdu,“říká dnes, kdy u PMI přes rok pracuje jako manažer pro daňové záležitosti.
Alkohol Čechům nevadí
Z odpovědí se zdá, že skoro vůbec se s odmítáním ze strany kandidátů nesetkávají výrobci alkoholu. „V minulosti jsem se setkala několikrát s odpovědí, že alkohol je pro uchazeče ještě přijatelný. Nešli by ale pracovat nikdy do tabákového průmyslu,“říká Kamila Bosáková, personální manažerka společnosti Jan Becher Pernod Ricard.
Obsazení některých pozic však naráží na jiný problém. „V oddělení prodeje a marketingu by pro některé uchazeče bylo z rodinných důvodů složitější zúčastnit se pravidelných návštěv trhu barů a restaurací, které někdy probíhají v pozdějších hodinách,“dodává Bosáková.
„Tento problém vůbec necítíme. Můžeme dokonce tvrdit, že zaměstnání v naší palírně se ‚dědí‘ z generace na generaci,“říká Jiří Janoušek, mediální zástupce Palírny U Zeleného stromu.
V malé míře se s odporem k branži setkává hazard. „Záleží na náplni práce. Nejnáročnější práci mají obchodní zástupci, kteří jsou odpovědní za síť provozoven, kam dodávají technická zařízení s hrami. Ani oni ale nechytají lidi za ruku a nelákají ke hře. Hazardní hry si kliente- la i vzhledem k omezení reklamy vyhledává sama,“hájí odvětví Andrej Čírtek, mluvčí Unie herního průmyslu ČR.
„Podobné průzkumy jsou podle mne velmi účelové ve snaze dehonestovat některá průmyslová odvětví, byť jsou legální. Ve skupině Synot tyto zkušenosti nemáme,“reagoval na dotaz MF DNES hazardní magnát a majitel Synotu Ivo Valenta.
Obranný průmysl podle lidí z branže jen výjimečně narazí na to, že oslovený kandidát je pacifista a odmítne. „Dosud jsem nezaznamenal, že by se v řadách našich více než sto členů objevilo, že by nějaký zaměstnanec odmítl nastoupit z nějakého pseudoetického důvodu. Ale může to být i proto, že máme zájem jen o určité typy vzdělání,“říká Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Špatná image se prodraží
Podle průzkumu poradenské společnosti Randstad finanční ohodnocení pro Čechy zůstává nejdůležitějším kritériem při výběru zaměstnání. Hlavní roli hraje pro 76 procent respondentů aktuálního průzkumu. Špatná image se ale prodraží.
„Kdo na své dobré pověsti aktivně nepracuje, kdo nebuduje přátelskou firemní kulturu, ten nejenže nesežene lidi, ale zároveň mu porostou náklady,“říká Honsová. Důležitou roli podle ní hrají sociální sítě, kde se vyskytují informace, jak je daná společnost sociálně a environmentálně odpovědná.
Redakcí oslovené firmy z přísně regulovaných odvětví se snaží kromě lákavých finančních podmínek při náboru zdůrazňovat, v čem vyčnívají. „Mezi nedostatkovými IT specialisty jsme vnímáni jako relativně atraktivní zaměstnavatel, který pracuje s nejmodernějšími technologiemi a novými postupy,“tvrdí Nina Česneková, personální ředitelka Fortuny.