Brusel rozpočet nepřeoral, ale jen trochu pozměnil
Více peněz na boj proti terorismu a řešení migrace, méně pak na zemědělství i na chudé regiony Unie.
Tváří se to jako velká, dramatická změna, ale ve skutečnosti o žádné velké drama nejde. Evropský rozpočet na období 2021–2027, jehož návrh včera představila Evropská komise, nepřináší oproti současnosti zásadní změny. Jeho základní ambicí je zvládnout situaci po odchodu Británie a udržet sedmadvacítku pohromadě.
Evropská komise naplánovala, aby se na řešení problému migrace nebo na boj s terorismem poměrně výrazně přidalo, a naopak na podporu chudých regionů a zemědělství (tedy i Česku) ubralo. Ze zemědělství se má škrtnout pět procent dosavadního rozpočtu a ve strukturální fondech sedm.
V celkových číslech tak nejde o revoluční, ale pozvolný a omezený přesun prostředků v rámci unijního balíku. Na zemědělství a ochranu životního prostředí totiž stále ještě půjde hodně: čtyřicet procent celkového rozpočtu Unie. A podobně velké procento se bude týkat části, v níž dominuje pomoc chudým regionům. Jde tak o posun, který sice nikoho příliš nepotěší, ale nikoho moc nenaštve.
Vyšší příspěvky, nové daně
„Odchod Velké Británie je fakt, který je třeba zohlednit. Pečlivě jsme prošli všechny naše postupy a navrhujeme ambiciózní, ale vyvážený rozpočet, který je spravedlivý ke všem,“prohlásil včera předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dodal, že v rámci sedmadvacítky bude i rozpočtem posílena solidarita mezi členskými státy. „Dnešní návrh je pragmatický plán, jak s méně udělat více,“řekl Juncker.
Není to ale tak úplně pravda. Podle představ Evropské komise by mělo 27 členských států mezi sebou vybrat – i po odchodu tak velkého čistého přispěvatele, jakým je Británie – víc peněz než v současném sedmiletém období. To se uzavře v roce 2020 a až do jeho konce se v něm s britskými příspěvky počí- tá. V novém unijním balíku by mělo být při započtení inflace 1,279 bilionů eur (asi 35 bilionů korun). To znamená o víc než desetinu větší platby, než dosud členské státy odváděly. Končící rozpočet totiž odpovídal asi jednomu procentu hrubého domácího produktu zemí EU, ten nový by měl být 1,11 procenta HDP.
Je však otázka, zda se navýšení rozpočtu i při nižším počtu zemí setká s příznivou reakcí u států EU, které do něj přispívají nejvíce. „Menší Unie znamená i menší rozpočet,“uvedl na Twitteru dánský premiér Lars Lokke Rasmussen. Podobný postoj zastává i rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Právní stát jako podmínka
Vedle navýšení příspěvků členských států, s nímž současný český kabinet Andreje Babiše souhlasí, navrhuje Brusel získat nové peníze do rozpočtu například i novou evropskou daní na nerecyklovatelné plasty. Nebo tím, že do unijního rozpočtu půjde 20 procent hodnoty prodaných emisních povolenek. Těmito způsoby chce Komise EU za sedm let vybrat přes sto padesát miliard eur (asi 3,75 bilionu korun).
Nový návrh také počítá s podmíněním výplaty peněz z unijního rozpočtu dodržováním právního státu. To má být pro západoevropské přispěvatele pojistka, že nebudou financovat nedemokratické režimy. „Po vládách těchto zemí to požadují jejich voliči,“vysvětluje autorka tohoto pravidla eurokomisařka Věra Jourová. Ta věří, že s novým pravidlem budou nakonec souhlasit i v tomto směru nejkritizovanější státy – Polsko a Maďarsko.
Při pohledu na strukturu návrhu nového rozdělování peněz je už na první pohled vidět, že na předem zdůrazněné „nové priority“EU, tedy řešení migrace, ochranu hranic a bezpečnost, jde stále jen nevelký podíl.
Na bezpečnost a obranu má jít jen 27,5 miliardy eur. A na řešení migrace a ochranu hranic 34,9 miliardy eur. To je pro představu méně než desetina peněz, které mají být určeny na zemědělství a ekologii.