Nákup polí za miliardy

PRAHA

K čemu nedošlo za éry „Kolibříka s Mazánkem“, jak si přezdívali primátor Pavel Bém (ODS) s lobistou Romanem Janouškem, může se stát nyní. Před lety skupovali investoři pozemky vedené v územním plánu jako orná půda či zeleň. Tedy takové, které mají nízkou cenu. Počítali s tím, že je město následně změní na stavební parcely.

Nadějně pro developery vypadala situace za vlády primátora Pavla Béma a jeho radního pro územní rozvoj Martina Langmajera (oba ODS). Nakonec však Praha územní plán nezměnila, ačkoli to magistrát zamýšlel. Odradila ho hlasitá kritika veřejnosti. Kupříkladu vznikla petice s 16 tisíci podpisy proti zástavbě přírodní lokality Trojmezí na hranicích Prahy 10, 11 a 15.

Investorům tak nakonec zůstaly v rukou pozemky, s nimiž se nedá příliš mnoho dělat. Město se obává, aby v budoucnu nepřišla nová garnitura, která by vyšla spekulantům vstříc. Na magistrátu se proto znovu objevil plán, jenž by patovou situaci mohl vyřešit.

Tento měsíc chce radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO) získat od ostatních členů vedení metropole souhlas k tomu, aby se město pokusilo vykoupit pozemky ve čtyřech obřích lokalitách. Konkrétně jde o Trojmezí, území vedle Dívčích hradů v Jinonicích a Radlicích, pozemky v Uhříněvsi a Čakovicích.

„Praha by měla aktivně vykupovat i větší území a pozemky, které na něm jsou. Do budoucna je lze využít různým způsobem,“říká Grabein Procházka. „Následně chceme prověřit, která území by bylo vhodné využít pro výstavbu dostupného bydlení,“doplňuje radní.

Teď podle něj město zvažuje, které z lokalit je nejvýhodnější vykoupit a posoudit, zda by se v nich mohlo v příštích deseti letech stavět, či je případně přetvořit na místa, kde by lidé mohli trávit svůj volný čas. Nejistá budoucnost pro majitele Pozemky by město od investorů vykupovalo podle znaleckého posudku a nejspíš za cenu, která odpovídá částce za pole či jiný nestavební pozemek. Nanejvýš za sumu o trochu vyšší, pokud to bude ve veřejném zájmu.

„Je na investorech, aby zvážili, co je pro ně do budoucna výhodné. Nemají jisté, že jejich pozemky budou někdy stavební,“míní Grabein Procházka.

Dohoda s vlastníky pozemků nemusí být ani tak snadná. „Jsme otevřeni případným jednáním, ale pro pozemky v oblasti Trojmezí máme připraven dlouhodobý podnikatelský záměr,“říká Ondřej Pechar, mluvčí společnosti Kaprain. Ta před dvěma lety koupila od skupiny PPF několik projektů včetně pozemků v Trojmezí, cenu ani jedna ze stran nechtěla prozradit.

I kdyby společnosti i další investoři chtěli nakonec své pozemky prodat, tak jen v Trojmezí by za ně město pravděpodobně zaplatilo stamilionovou, ne-li miliardovou částku. Alespoň podle odhadů, které se objevily při stejném záměru za vlády primátora Bohuslava Svobody. Tehdy radnice neměla na vykoupení sporných parcel dostatek peněz.

Plán radního Grabeina Procházky však nemá úplnou podporu na radnici hlavního města. Problémem není finanční stránka věci, ale nápad některá území zastavět. Proti se staví náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení) i Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který vytváří nový územní plán.

„Jednoznačně podporujeme vý- kup pozemků. Nikoli však primárně pro zástavbu, ale proto, že se jedná o celoměstsky významné lokality a je výhodné, aby je město vlastnilo. Pro výstavbu bydlení jsme však vytipovali jiná území,“popisuje mluvčí IPR Marek Vácha.

I náměstkyně Kolínská souhlasí s tím, aby magistrát vykoupil pozemky od spekulantů, kteří si je nakoupili s cílem, že se jim v budoucnu zhodnotí. „Máme ale strategický plán, který říká, kde má město stavět a kde ne, a je absurdní, abychom sami toto pravidlo porušovali,“míní Kolínská. Nahrávka protivníkovi Zároveň by radnice nahrála investorům i v jiných částech Prahy, kteří také doufají, že se jimi vlastněná pole a louky jednou změní na stavební pozemky. „Pokud jde o změny územního plánu, měly by platit pro všechny stejné podmínky, ať je vlastníkem soukromník, nebo měs- to,“uvádí Marcela Fialková, mluvčí společnosti Central Group. Tato developerská firma chce vystavět byty na komořanské louce Na Šabatce v Praze 12. V tomto případě už soud dvakrát zrušil územní rozhodnutí potřebné pro výstavbu, neboť změna nezastavitelných parcel na zastavitelné nebyla dostatečně zdůvodněna.

Když by město začalo samo stavět na loukách, mohlo by tak pomoci kupříkladu i švýcarskému investorovi Sebastianu Pawlowskému, který by chtěl stavět byty v Praze-Benicích. Kvůli tomu, že mu město nezměnilo pozemky na stavební, zahájil loni s Českem arbitráž. Od státu požaduje za neuskutečněný projekt 2,6 miliardy korun.

IPR před rokem vytipoval pro magistrát 12 lokalit, kde by mohla Praha stavět levné ubytování pro své obyvatele. Proti záměru ve většině lokalit se však kriticky vymezily dotčené městské části.